Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Ve světě pracovního prostředí není odpovědnost zaměstnavatele pouze morálním imperativem, ale i právním závazkem. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání představuje klíčový pilíř ochrany zaměstnanců. Tato problematika je detailně upravena ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V následujícím článku se budeme věnovat esenci tohoto právního rámce, s důrazem na podmínky, výpočet pojistného a sankce za případné porušení. Otevřeme tak okno do právních aspektů, které formují způsob, jakým zaměstnavatelé nesou odpovědnost za bezpečnost svých zaměstnanců v pracovním prostředí.

Povinnost platit pojistné

Povinnost zaměstnavatele platit pojistné je klíčová v rámci zajišťování ochrany zaměstnanců. Dle § 12 odst. 1 vyhlášky tato povinnost vzniká ve chvíli, kdy zaměstnavatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance. Zaměstnavatel je následně povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit organizační jednotce pojišťovny s trvalým bydlištěm v obvodu, kde sídlí zaměstnavatel. 

Výpočet pojistného představuje technický, avšak klíčový aspekt celého systému. Dle § 12 odst. 2 vyhlášky si zaměstnavatel vypočítává pojistné sám. Základem pro tento výpočet je souhrn hrubých mezd všech zaměstnanců ve společnosti, který je následně vynásoben sazbou OKEČ (Odvětvové Klasifikace Ekonomických Činností) pro činnost vykonávanou zaměstnavatelem. Tento postup je paralelní s určením vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Pojistné se platí na kvartál dopředu, s výpočtem základu z kvartálu předchozího. Pojistné na I. čtvrtletí každého kalendářního roku je tedy splatné do 31. 1., na II. čtvrtletí do 30. 4., na III. čtvrtletí do 31. 7. a na IV. čtvrtletí do 31. 10.

Sankce za porušení povinnosti

Při porušení povinnosti platit pojistné hrozí zaměstnavateli vážné sankce. Jak uvádí § 12 odst. 8 vyhlášky, pojišťovna je oprávněna požadovat od zaměstnavatele úhradu zvýšených nákladů vzniklých porušením povinností. V případě nesprávného nebo zpožděného placení pojistného se dlužná částka navyšuje o 10 % za každý započatý měsíc.

Pojišťovna může, v závislosti na konkrétních okolnostech případu, částečně nebo úplně odstoupit od vymáhání pohledávky, která byla uplatněna v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1, § 10, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 8 a 9. Pokud částka této pohledávky převyšuje 250 000 Kč, pojišťovna může takové odstoupení provést pouze s předchozím souhlasem orgánu státního dozoru. Výši dlužného pojistného nelze snížit, ani zcela prominout, ale u zvýšeného pojistného je možné požádat o upuštění od vymáhání a v žádosti řádně odůvodnit příčinu dosavadního neplacení pojistného. Pokud výše zvýšeného pojistného nepřesáhne částku 250 000 Kč, rozhoduje o prominutí pojišťovna, v opačném případě je žádost o prominutí zvýšeného pojistného postoupena Ministerstvu financí ČR.

Tímto způsobem je systém zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu či nemoci z povolání pevně zakotven v právních normách, které pomáhají zajistit jeho spravedlivé a efektivní fungování.

Novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce

Zásadní změny zákoníku práce, které novela přináší, lze rozdělit do 5 oblastí, jsou to oblasti:

  1. digitalizace
  2. informování zaměstnance
  3. dohody (DPP, DPČ) 
  4. work-life balance aneb flexibilita pro rodiče pečující o děti 
  5. práce na dálku

 

DIGITALIZACE

Zákoník práce nově reflektuje možnost využití komunikačních technologií v oblastech uzavírání pracovní smlouvy/DPP/DPČ či dohody o rozvázání pracovního poměru/DPP/DPČ, kdy zaměstnavatel zašle vyhotovení elektronicky zaměstnanci na e-mail. Zaměstnanec může do 7 dnů od doručení písemně odstoupit (pokud už nebylo započato s plněním, tj. pokud nezačal pracovat)

Změny se týkají také doručování. Pravidla, která jsou uvedena níže, se uplatní u výpovědi, okamžitého zrušení pracovního poměru, odvolání z pracovního místa/vzdání se, doručování mzdového výměru, apod. a to pouze mimo dohody o rozvázání pracovního poměru/DPP/DPČ.

Možnosti doručování:

  • do vlastních rukou zaměstnance:
  • na pracovišti zaměstnavatele
  • prostřednictvím datové zprávy
  • prostřednictvím sítě nebo elektronickou komunikací
  • kdekoliv bude zaměstnanec zastižen
  • poštou, pokud doručení datovou zprávou nebo na pracovišti není možné

Co se týče doručování prostřednictvím sítě/el. komunikací, musí zaměstnanec k takovému doručování v samostatném prohlášení udělit souhlas, v tomto prohlášení pak uvede svou soukromou e-mailovou adresu. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance o podmínkách doručování písemně informovat.  Zaměstnanec může zároveň svůj souhlas později písemně odvolat.

Na tento případ se vztahuje také fikce doručení, kdy pokud zaměstnanec/zaměstnavatel ve lhůtě 15 dnů nepotvrdí dodání písemnosti, pak se tato považuje uplynutím 15. dne za doručenou.

 

INFORMOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE 

Do 7 dní od vzniku pracovního poměru, přiměřeně i pracovního vztahu na základě dohody, musí zaměstnavatel zaměstnance informovat o těchto věcech (pokud již nejsou uvedeny v pracovní smlouvě):

  • bližší identifikaci zaměstnance a zaměstnavatele, dle pracovní smlouvy
  • bližší označení druhu a místa výkonu práce, dle směrnice zaměstnavatele
  • výměru dovolené a způsob určení délky dovolené, dle směrnice zaměstnavatele
  • délku a podmínky zkušební doby
  • postupu při rozvazování pracovního poměru, včetně délky výpovědní doby
  • informace o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel poskytuje
  • stanovenou týdenní pracovní dobu a způsob rozvržení pracovní doby (příp. včetně vyrovnávacího období), dle směrnice zaměstnavatele
  • rozsah práce přesčas, dle pracovní smlouvy a směrnice zaměstnavatele
  • minimální denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu, přestávky, dle směrnice zaměstnavatele, příp. odkazu na interní předpis 
  • výše mzdy, její splatnost a způsob vyplácení
  • kolektivní smlouvy, které se na zaměstnance vztahují
  • orgán sociálního zabezpečení, kam zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné na sociální zabezpečení, dle směrnice zaměstnavatele

Pokud dojde ke změně některé z těchto skutečností, je nutné zaměstnance bezodkladně písemně informovat, a to nejpozději v den účinnosti změny.

Pokud je zaměstnanec informován elektronicky, musí mít možnost si tuto informaci uložit nebo vytisknout. Zaměstnavatel navíc musí doložit předání této informace zaměstnanci, například záznamem obrazovky odeslaného e-mailu či podpisem informace zaměstnancem.

V případě vyslání zaměstnance do zahraničí existuje speciální informační povinnost.

 

DOHODY O VÝKONU PRÁCE MIMO PRACOVNÍ POMĚR – DPP/DPČ

V této oblasti přináší novely zákoníku práce mnoho změn. Jsou jimi především:

  • povinnost 3 dny před začátkem směny seznámit zaměstnance s rozvrhem práce
    • lze se dohodnout i na jiné době – tj. pravděpodobně i na kratší době, tohoto však nelze zneužívat a zaměstnance informovat např. pět minut před směnou
  • i v případě dohod platí povinnost informovat zaměstnance o výše vyčtených skutečnostech, a dále také předpokládaném rozsahu pracovní doby za den/týden 
  • na práci na dohody se také použijí ustanovení o překážkách v práci dle § 191 zákoníku práce, kterými jsou dočasná pracovní neschopnost či karanténa, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance
  • dále platí také ustanovení o příplatcích za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí, v sobotu a neděli
  • zaměstnanec pracující na některou z dohod, může také podat žádost o zaměstnání v pracovním poměru, pokud za posledních 12 měsíců pro zaměstnavatele odpracoval v souhrnu alespoň 180 dní. Zaměstnavatel má pak povinnost do 1 měsíce poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď.
  • Od 1. 1. 2024 se pro pracovníky na dohody vztahují také pravidla týkající se dovolených, kdy pro účely dovolené činí délky týdenní pracovní doby 20 hodin týdně a nárok na dovolenou zaměstnanci vzniká, pokud odpracuje čtyřnásobek pracovní doby (tj. alespoň 80 hodin) a vztah založený dohodou nepřetržitě trvá alespoň po dobu 4 týdnů.
  • pokud má zaměstnanec dojem, že dostal výpověď z toho důvodu, že uplatnil některá ze svých práv, může tento zaměstnanec písemně požádat, aby zaměstnavatel výpověď odůvodnil, a zaměstnavatel má pak povinnost zaměstnance o důvodech  výpovědi písemně informovat.

 

WORK LIFE BALANCE 

Novely také zakotvují nová pravidla, která mají napomoci tzv. work-life balance, tedy lepšímu slaďování pracovního a rodinného života. Těmito novinkami jsou:

– zavedení možnosti písemně podat žádost o rodičovskou dovolenou, která musí být podána alespoň 30 dní před nástupem na ni.

– zakázání práce přesčas pro těhotné zaměstnankyně

– možnosti podat žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby/kratší pracovní doby, v případě, že zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na jeho péči. Tuto žádost pak může zaměstnavatel zamítnout jen pro vážné provozní důvody a musí ji písemně odůvodnit, jinak mu hrozí přestupek, za který může být uložena pokuta až 200.000,- Kč)

 

– podobně je možno podat žádost o obnovení původního rozsahu pracovní doby, která navazuje na žádost výše, a jejíž případné odmítnutí musí zaměstnavatel také písemně odůvodnit.

– co se týče žádosti o práci na dálku, tato bude muset být písemná a opět se na ni bude vztahovat pravidlo, že pokud by ji zaměstnavatel písemně neodůvodnil, bude páchat přestupek.

 

PRÁCE NA DÁLKU

Práci na dálku je tedy, jak již bylo nastíněno výše možné vykonávat pouze na základě písemné dohody.

Výpovědní doba této dohody činí standardně 15 dní. Je ale možné si dohodnout odlišnou dobu, dokud bude stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Novela přichází s úpravou náhrady nákladů při práci na dálku. Zaměstnavatel tak bude zaměstnanci muset proplácet částku, kterou zaměstnanec na nákladech prokázal případně jinak stanovenou paušální částku. Je však možné se dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku zaměstnanci nebude příslušet.

Jak na popření otcovství

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na popření otcovství

Úprava rodičovství v českém právu

Tuzemské právo, podobně jako v jiných záležitostech, vychází v otázce určování rodičovství z římského práva. Není proto s podivem, že v našem občanském zákoníku nalezneme v některých paragrafech poučky platné již od dob starověkého Říma. Jednou z nejznámějších pouček (i mezi laickou veřejností) je poučka Mater semper certa est, tedy že matka je vždy jistá. Jak je to ale s otcem?

Pro otcovství nemá naše právo žádnou takovou jasnou poučku, musíme si proto vystačit s takzvanými vyvratitelnými domněnkami. Jednou z takových je domněnka, že pokud se dítě narodí během manželství nebo do 300 dnů po jeho konci, za otce se pokládá (bývalý) manžel matky. Je ale velmi důležité, že se jedná o vyvratitelnou domněnku, což zjednodušeně znamená, že se tato skutečnost považuje za pravdivou, pokud není prokázán opak. Vyvratitelné domněnky se používají pro zjednodušení některých situací v právu, v tomto případě tak nemusí všichni muži, jejichž ženám se narodí dítě, prohlašovat otcovství svého dítěte. 

Situace při probíhajícím rozvodu 

Pokud se ovšem manželé spolu rozvádějí a v průběhu rozvodu či do 300 dnů od rozvedení manželství se ženě narodí dítě, je za otce tohoto dítěte opět pokládán (bývalý) manžel matky. V tomto případě je ovšem možné, aby (bývalý) manžel matky prohlásil, že není otcem dítěte a zároveň jiný muž prohlásil, že otcem dítěte je. Pokud by se k tvrzení obou mužů souhlasně přidala matka dítěte, je otcovství založeno na tvrzeních těchto mužů. 

Jak ale otcovství popřít?

Otcovství se dá popřít zásadně v rámci soudního řízení, které zahájí manžel matky dítěte do šesti měsíců od toho, co se dozvěděl o skutečnostech zakládajících pochybnost, že by mohl být otcem dítěte. Nejpozději tak ale lze učinit do šesti let dítěte. Návrh na popření otcovství bude zároveň směřovat jak proti matce, tak proti dítěti, jehož otcovství popíráme.  

Co je nesmírně důležité, je však rozlišení toho, kdy se takové řízení zahajuje. Pokud je to již v rámci manželství, ale ne později než 160 dnů od jeho vzniku, stačí pouze otcovství popřít u soudu, aniž bychom museli dokazovat skutečnosti, které brání tomu, aby navrhovatel byl skutečným otcem dítěte. 

Prokázání nemožnosti otcovství

Naproti tomu popření otcovství mezi stošedesátým dnem od vzniku manželství a třístým dnem po skončení manželství si již kromě návrhu podanému k soudu vyžaduje také prokázání nemožnosti toho, aby byl manžel otcem dítěte. Takovým důkazem můžeme rozumět například doložení medicínsky potvrzené neplodnosti daného muže, nebo znalecký posudek s negativním výsledkem rozboru DNA dítěte a manžela.   

Tato problematika nicméně může být v některých případech velmi spletitá a je proto lepší věc vždy řešit raději s právním odborníkem. Pokud byste tedy potřebovali vyřešit jakýkoliv problém z oblasti nejen rodinného práva, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Whistleblowing

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Whistleblowing

Termín whistleblowing není v zákoně definován, ale můžeme ho označit jako mechanismus, který umožňuje, aby osoba upozornila na nekalé, neetické nebo nezákonné jednání. V poslední době se jedná o často skloňovaný pojem a to v souvislosti se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“), který povinným subjektům, s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávajících ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců, uložil povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 15. 12. 2023.

Vnitřní oznamovací systém má umožnit oznamovatelům podávat oznámení dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů, tedy oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které

  1. má znaky trestného činu,
  2. má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč,
  3. porušuje tento zákon, nebo
  4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblastech dle bodů 1 až 14.

Pro povinný subjekt jsou stanoveny povinnosti v ustanovení § 9 zákona o ochraně oznamovatelů. Povinný subjekt tak musí umožnit oznamovateli podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně. Dále uveřejnit způsobem umožňujícími dálkový přístup (na svých internetových stránkách) tyto informace:

  • Způsoby oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstva
  • Označení příslušné osoby, uvedení jejího telefonního čísla a adresy elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování 
  • Zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost

Povinný subjekt musí také poučit příslušnou osobu o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z její funkce a zabezpečit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje. Po přijetí oznámení by povinný subjekt měl zajistit, aby došlo k posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a prostřednictvím příslušné osoby vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení do 7 dnů ode dne přijetí (ledaže oznamovatel výslovně žádal, aby vyrozuměn nebyl, nebo je zřejmé, že by tím došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě) a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení (v případech důvodnosti lze lhůtu až 2x prodloužit a o tomto prodloužení musí být oznamovatel vyrozuměn). Na základě přijatého oznámení a posouzení jeho důvodnost by ze strany povinného subjektu mělo dojít k přijetí vhodného opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou, popř. osobami, je zletilá plně svéprávná a bezúhonná osoba, která je buďto v zaměstnaneckém poměru k povinnému subjektu nebo externí. Úkolem povinné osoby je:

  • Přijímat a posuzovat důvodnost oznámení 
  • Navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu
  • Plnit pokyny povinného subjektu
  • Postupovat nestranně při výkonu své činnosti
  • Zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, i kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to i po ukončení výkonu této činnosti

Kromě výše uvedeného jsou v zákoně o ochraně oznamovatelů upraveny také přestupky, včetně sankcí za vědomě nepravdivé oznámení, přestupky příslušné osoby, pověřených zaměstnanců, povinných subjektů a dalších osob. K projednávání těchto přestupků je příslušné ministerstvo, s výjimkou těch, které projednává orgán inspekce práce. 

Konsolidační balíček 2024

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Konsolidační balíček 2024

Dne 22. listopadu byl prezidentem podepsán konsolidační nebo také ozdravný balíček, který již na jaře roku 2023 předložila Poslanecké sněmovně vláda. Účinným, a tedy pro jeho adresáty právně závazným, se stane od prvního ledna nového roku. 

Co je to vlastně konsolidační balíček?

Po formální stránce je konsolidační balíček souborem novel 65 zákonů, které se týkají především problematiky daní a sociálního zabezpečení. Tyto novely zavádí opatření, které povedou k navýšení příjmu veřejných rozpočtů a snížení jejich výdajů.

K čemu slouží?

Záměrem konsolidačního balíčku 2024 je především snaha o ozdravení a stabilizaci veřejných financí a jeho hlavní cíl spočívá ve zpomalení zadlužování státu a snížení rozpočtového deficitu.

Česká republika již mnoho let hospodaří s deficitním rozpočtem. Dle zprávy Národního kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022 vzrostl státní dluh meziročně o více než 429 mld. Kč, kdy takovýto růst ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom dle NKÚ nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné.

Konsolidační balíček by měl tedy státu zjednodušeně řečeno ušetřit výdaje a zvýšit příjmy. Dle Ministerstva financí, by měl konsolidační balíček během příštích dvou let snížit rozpočtový deficit o 150 mld. Kč.

Jaké konkrétní změny s sebou přinese v oblasti daní a sociálního zabezpečení?

Konkrétních opatření, které novely konsolidačního balíčku zavádějí, je jak na příjmové, tak na výdajové stránce velmi mnoho. Níže si proto představíme pouze vybrané z nich.

 

Sazby DPH

Novela zákona o dani z přidané hodnoty sjednocuje dvě snížené sazby DPH, ve výši 10% a 15% do jedné snížené sazby, která bude nově ve výši 12%, základní sazba pak zůstává na 21%. Nadále tedy budou existovat pouze dvě sazby DPH, čímž by mělo dojít k větší efektivitě a transparentnosti systému DPH a omezení příležitostí k daňové optimalizaci. V návaznosti na to dojde také k úpravě jednotlivých položek zařazených pod jednu či druhou sazbu. Například knihy a hudebniny budou nově od DPH osvobozeny a bude se na ně vztahovat nulová sazba.

 

Odvody pro OSVČ

S účinností konsolidačního balíčku budou zvýšeny odvody na sociální zabezpečení pro OSVČ. Vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění postupně za roky 2024 až 2026 vzroste z 25% na 40% průměrné mzdy, čímž se dle Ministerstva financí přiblíží na úroveň minimální mzdy.

 

Zrušení některých slev na daň z příjmu

Novela zákona o dani z příjmu ruší slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení. Doposud si mohli rodiče, kteří své vyživované dítě umístili do předškolního zařízení uplatnit za dané zdaňovací období slevu na dani z příjmu. Důvodem pro zrušení této slevy byla skutečnost, že ji zpravidla uplatňovaly především středně a vysoko příjmové skupiny obyvatel, které měly dostatečně vysoký základ daně (a tedy příjem), zatímco nízko příjmové skupiny obyvatel po uplatnění ostatních slev (např. slevy na poplatníka, na vyživované dítě) tuto slevu již nevyužily, neboť jiné slevy jim vypočtenou výši daně pokryly.

Z obdobných důvodů pak byla zrušena i sleva na studenta, kterou klasičtí studenti povětšinou nevyužívali, neboť jim stačila základní sleva na poplatníka, která jim zdanění výdělku pokryla. Slevu na studenta, tudíž využívaly především ty osoby, které užívaly status studenta jen formálně, například za účelem vyhnutí se daňové povinnosti.

 

Daň z nemovitých věcí

Novelou zákona o dani z nemovitých věcí došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, a zároveň ke změně jejího rozpočtového určení, kdy veškerý výnos z této daně nově připadne obci, na jejímž území se nemovitá věc nachází. Důvodem pro zvýšení daně z nemovitých věcí je, mimo navýšení příjmu do veřejného rozpočtu, také skutečnost, že v rámci Evropy má ČR druhou nejnižší sazbu pro daň z nemovitých věcí. I po zvýšení daně z nemovitých věcí se tak budeme řadit pod evropský průměr v této oblasti. Pro ilustraci současná sazba daně u stavebních pozemků činí za 1 metr čtvereční 2 Kč, po novele se bude sazba zvedat na 3,5 Kč.

Zajímavou novinkou pro daň z nemovitých věcí je také zavedení tzv. inflačního koeficientu.

 

Ostatní

Dalšími opatřeními, která ozdravný balíček přináší, je např. zrušení kolkových známek, zvýšení ceny dálniční známky, snížení národních dotací, snížení obejmu platů ve státní sféře či zpomalení tempa růstu platů ústavních činitelů nebo snížení státní podpory stavebního spoření, ale také možnost vedení účetnictví v cizí měně pro závody, které provádí v této měně většinu transakcí.

Jak požádat o oddlužení

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak požádat o oddlužení

Jak požádat o oddlužení

Insolvenční řízení bylo do našeho právního řádu zakotveno zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který upravuje několik způsobů řešení úpadku právnických i fyzických osob. Jedním ze způsobů řešení úpadku je tzv. oddlužení, na které se zaměříme právě v tomto článku.

Abyste vůbec mohli požádat soud o zahájení procesu oddlužení, musíte se nacházet v úpadku. Pro konstatování úpadku stanoví zákon několik podmínek, a těmi jsou, že: 

  • máte více věřitelů, 
  • vaše závazky jsou již více než 30 dní splatné, 
  • nejste schopni tyto závazky splatit.

Pokud splňujete tyto podmínky současně, můžete soudu podat návrh na zahájení vašeho insolvenčního řízení. 

Tento návrh se podává na formuláři, který je ke stažení na stránkách Ministerstva spravedlnosti, avšak k jeho vyplnění budete potřebovat pomoc sepisovatele. Sepisovatele si můžete sami vybrat, zpravidla to bude buď advokát, notář, sám insolvenční správce nebo nějaká nezisková společnost, která se dané problematice věnuje. Ve zkratce obsahuje tento formulář údaje o vaší finanční situaci, uvedení vašich věřitelů, stejně tak jako sepis některého vašeho majetku. 

Po podání insolvenčního návrhu soud zhodnotí, zda splňujete podmínky pro zahájení oddlužení, a pokud ano, přidělí vám insolvenčního správce, kterého vybere ze seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti. 

Úloha insolvenčního správce v celém procesu oddlužení je klíčová, neboť vás má celou dobu oddlužení „na starosti“, tedy dohlíží na vaše pravidelné splácení schválených splátek, spravuje přihlášky vašich věřitelů a pravidelně podává soudu zprávy o tom, zda vaše oddlužení probíhá řádně. 

Výhody oddlužení

Proč je ale pro dlužníky oddlužení vůbec zajímavé? Je to z mnoha důvodů, zejména že v průběhu insolvence nerostou u dlužných částek úroky z prodlení, dále že splácíte pouze věřitelům, kteří svou pohledávku řádně a včas přihlásí, ale zejména fakt, že při řádném splácení po dobu tří let vám mohou být zbývající dluhy odpuštěny. Stejně tak po zahájení insolvenčního řízení nemůže být váš majetek napaden žalobou, pokud mohla být ve věci podána přihláška do insolvence a jsou rovněž zastaveny výkony všech exekučních řízení.

V současné době je oddlužení fyzických osob nastaveno v zásadě na pět nebo tři roky, což se odvíjí od toho, kolik procent z dlužné částky se vám podaří během oddlužení splatit.

A samozřejmě platí, co bylo řečeno výše, tedy že pokud vám soud ukončí úspěšné oddlužení (aniž byste splatili všechny pohledávky), tak zbytek dlužných pohledávek se vám tímto soudním rozhodnutím odpouští. 

Závěrem bychom rádi dodali, že pokud byste měli zájem podat soudu návrh na schválení oddlužení, můžete využít služeb zkušených odborníků z advokátní kanceláře Ciprýn & Kiršner. Neváhejte se proto na nás obrátit!