Úspěšný případ – Pomohli jsme klientovi zastavit exekuci

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Pomohli jsme klientovi zastavit exekuci

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář s cílem domoci se zastavení exekuce, která byla nařízena na jeho majetek. Exekuční řízení klienta trvalo přes 12 let, aniž by bylo na klientovi čehokoli vymoženo. Důkladnou argumentací a precizně vypracovaným podnětem k zastavení exekuce s vhodným odkazem na ustanovení § 55 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, se našim advokátům podařilo dosáhnout změny ve prospěch klienta a zastavit pro něj léta táhnoucí se exekuci.

Exekuční řízení patří mezi citlivá a do života jejich účastníků zasahující řízení. Jejich správné uchopení proto vyžaduje nejen bezchybnou znalost aktuálně platných právních předpisů, ale i schopnost správně aplikovat právní normy na konkrétní situace.

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby nejen v oblasti exekučního práva a náš tým je připraven být Vám v těchto řízeních oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte se na nás obrátit.

Jak reklamovat vady při stavbě nemovitosti

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak reklamovat vady při stavbě nemovitosti

Dle zákona se stavba nemovitosti či její rekonstrukce považuje za dílo a mezi objednatelem a zhotovitelem se tak uzavírá smlouva o dílo. Za provedené dílo se pak považuje dílo dokončené a předané. Problém ale nastává, pokud má dílo určité nedostatky. K této situaci stanovuje občanský zákoník následující: „Objednatel není oprávněn odmítnout převzetí, pokud dílo vykazuje pouze ojedinělé vady nebránící užívání.“ Z uvedeného vyplývá, že jako objednatel jste povinen stavbu převzít, pokud vada stavby nezabraňuje jejímu běžnému užívání. Co v takové situaci můžete dělat, se dozvíte níže.

Pokud se dostanete do situace, kdy musíte převzít stavbu, s níž nejste spokojeni, máte následující možnosti:

  1. Převzít dílo bez výhrad
  2. Převzít dílo s výhradami – ty se podrobně uvedou do předávacího protokolu

Pokud převezmete dílo s výhradami, nejste povinni platit jeho cenu až do chvíle, než budou vady odstraněny, to ale platí, jen pokud ve smlouvě o dílo nebudete mít sjednáno něco jiného. Převzetí díla s výhradami, které se uvedou do předávacího protokolu, se týká zjevných vad. U skrytých vad máte jako objednavatel právo reklamovat je do 5 let od převzetí stavby, pokud nebude ve smlouvě o dílo sjednáno jinak.

Při reklamování vad je důležité rozlišovat druhy vad, protože od nich se poté odvíjí, co můžete po zhotoviteli požadovat. Rozlišujeme vady, které jsou podstatným porušením smlouvy a vady nepodstatné. Vadou, která je podstatným porušením smlouvy, myslíme takovou vadu, o níž pokud bychom věděli dopředu, nikdy bychom smlouvu nebyli uzavřeli. Mezi podstatné vady tak patří např. užití špatného materiálu, nedodržení bezpečnostních norem nebo vady právní jako nezajištění stavebního povolení. U těchto podstatních vad je po zhotoviteli možné požadovat opravu, slevu, provedení náhradního díla nebo je možné odstoupit od smlouvy s nárokem na vrácení peněz. Nepodstatnou vadou je pak například oděrka na podlaze nebo šrám na těsnění. Tyto vady lze dodatečně opravit a nijak nebrání užívání stavby, proto v tomto případě máte nárok buďto na opravu nebo slevu.

Vyřizování vaší reklamace nesmí trvat déle než 30 kalendářních dnů a vada by v této době měla být také odstraněna. Pokud vaše reklamace nebude vyřízena v zákonné lhůtě a ani s vámi nebude dohodnuto prodloužení této lhůty, máte právo požadovat přiměřenou slevu z ceny stavby nebo od smlouvy úplně odstoupit. Pokud zhotovitel na vaši reklamaci nereaguje nebo dokonce vadu odmítá odstranit, máte právo požadovat slevu a uzavřít smlouvu na odstranění vady s někým jiným. Před uzavřením této smlouvy je ale důležité, doručit zhotoviteli oznámení, ve kterém budete uplatňovat právo na slevu z ceny díla, která musí být přiměřená rozdílu mezi dílem bez vady a dílem, které vadu má. Pokud pak náklady na opravu budou převyšovat dohodnutou slevu, máte právo po zhotoviteli díla požadovat náhradu škody. 

V zákoně není stanovena žádná záruka na rekonstrukci či stavbu, proto je důležité ujednat záruku ve smlouvě nebo mít záruku pokrytou ve formě záručního listu. Touto zárukou se zhotovitel zavazuje, že stavba nebo rekonstrukce bude po určitou dobu způsobilá k užívání nebo si zachová obvyklé vlastnosti. 

Novela zákoníku práce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce

Dne 12. 9. 2023 schválila poslanecká sněmovna novelu zákoníku práce, jejíž velká část nabude účinnosti již 1. 10. 2023. Mezi nejvýznamnější část novely, která nabude účinnosti právě již na začátku října je právní úprava práce na dálku. Zákoník práce nově zakotví povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku, aby zaměstnanec mohl vykonávat práci z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Výpovědní doba u dohody o práci na dálku bude činit 15 dnů. Nově bude u práce na dálku upravena náhrada nákladů, které v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Náklady bude možné hradit buďto ve skutečné výši, kterou prokáže zaměstnanec, anebo paušálně. Novela se práci na dálku a dalším formám tzv. pružného uspořádání práce věnuje především s ohledem na evropskou legislativu. Právě díky evropské legislativě bude mít zaměstnavatel nově povinnost umožnit výkon práce mimo pracoviště např. těhotné zaměstnankyni nebo zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší 9 let. Změny nastanou také v oblasti doručování dokumentů, a to proto, že bude zúžen seznam důležitých dokumentů, pro které platí přísnější podmínky pro možnosti elektronického doručení. Striktní podmínky pro doručení budou tak nadále platit už jen pro tyto dokumenty:

  • Výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, zrušení ve zkušení době a ostatní písemnosti týkající se skončení pracovního poměru
  • Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se takového místa
  • Mzdový a platový výměr

Významnou změnu zaznamenají také dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohody“). Pro praxi bude nejpodstatnější změnou povinnost zaměstnavatele předem zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a s tímto rozvržením je seznámit nejpozději s 3denním předstihem. Zásadní bude pro dohody také zakotvení nároku na dovolenou, která bude rozvržena na základě fiktivní pracovní doby. Ustanovení týkající se dovolené, ale na rozdíl od rozvržení pracovní doby nabude účinnosti až k 1. 1. 2024. V oblasti dohod se však nebude jednat jen o tyto změny, přibude také možnost volna z důvodů všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance a nárok na příplatky za práci ve svátek, noční práci, práci o víkendu a za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zaměstnavatel bude muset nově šířeji informovat zaměstnance o skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru. Tato povinnost musí být ze strany zaměstnavatele splněna vždy do 7 dnů ode dne vzniku pracovního poměru. Novou povinností bude pro zaměstnavatele také povinnost odůvodnit písemně rozhodnutí, kterým nevyhověl zaměstnanci žádajícímu o kratší pracovní dobu či práci na dálku u chráněných skupin. Novela však přináší nové povinnosti i zaměstnancům, a to v případě jejich nástupu na rodičovskou dovolenou. Nově bude muset zaměstnanec podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou alespoň 30 dnů před nástupem. Tento institut by měl zabránit dosavadním komplikacím, které vznikaly zaměstnavatelům, když jim rodičovská dovolená nebyla ze strany zaměstnance ohlášena s dostatečným předstihem.

Zcela specifickým institutem zavedeným novelou je tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví. Tento institut umožňuje, aby zaměstnanci v rámci nepřetržitého provozu spojeného s provozováním zdravotních služeb na základě dohody se zaměstnavatelem vykonávali další práci nad rámec limitů práce přesčas stanovené zákoníkem práce. 

V neposlední řadě pak novela upravuje tzv. nepřetržitý odpočinek v týdnu, jehož výpočet byl v dosavadním znění nejasný. Cílem nového znění tohoto ustanovení je reflektovat evropskou judikaturu, která nepřetržitý odpočinek v týdnu sčítá s délkou nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami.

Věděli jste, že brannou povinnost mají v ČR i ženy?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Věděli jste, že brannou povinnost mají v ČR i ženy?

Branná povinnost, vojenská činná služba, mimořádná služba či odvodní řízení. V následujícím článku si vysvětlíme, co tyto pojmy znamenají, a odpovíme si na otázku, kdy se z občana stává voják z pohledu práva.

Branná povinnost

Samotné základy pro brannou povinnost můžeme najít na ústavní úrovni v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky, kde je stanoveno, že ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. 

Brannou povinnost a její specifika pak dále upravuje zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnost a jejím zajišťování. Tento zákon brannou povinnost také definuje, a to jako povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky. Tato povinnost pak zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení a povinnost vykonávat vojenskou činnou službu.

Vojenská činná služba

Vojenská činná služba může být vykonávána buď mimo stav ohrožení státu či válečný stav nebo za těchto stavů. Stav ohrožení státu je vyhlašován v případech, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo demokratické základy. Válečný stav je vyhlašován v případech napadení České republiky jiným státem. V obou případech je voják, který vojenskou činnou službu vykonává tzv. vojákem v činné službě. Zákon pak zná i vojáky v záloze a aktivní záloze, což jsou osoby, které mají brannou povinnost, ale nevykonávají přímo vojenskou činnou službu.

Vojenskou činnou službu vykonávají mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav vojáci z povolání ve služebním poměru a spadá sem zároveň i jejich příprava k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáků v operačním nasazení. Jde o profesionály náležící k Armádě České republiky.

Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je vojenskou činnou službou mimořádná služba. Tuto mimořádnou službu pak vykonávají vojáci z povolání a vojáci v záloze a aktivní záloze. Občané jsou pak povoláváni k odvodnímu řízení krajskými vojenskými velitelstvími na základě předchozího nařízení vlády, kterým je také stanoveno, kolik občanů, v jaké věkové kategorii a odborné kvalifikaci jsou pro potřeby ozbrojených sil vyžadováni. 

Odvodní řízení

V odvodním řízení rozhoduje odvodní komise o schopnostech občana vykonávat vojenskou činnou službu. Pokud komise dospěje k závěru, že je daný občan ke službě způsobilý, vydá o tom rozhodnutí a tímto rozhodnutím se z občana stává voják.

Vznik branné povinnosti

Branná povinnost vzniká všem občanům dnem, v němž dosáhnou 18ti let a není dnes vázána na pohlaví, jako tomu bylo dříve. Brannou povinnost tak mají dle zákona i ženy. Zde je dobré si uvědomit, že branná povinnost je povinností vázanou na občanství a pozbytím státního občanství zaniká. Branná povinnost pak zaniká také např. dovršením věku 60 let nebo omezením svéprávnosti.

Přestupky

Neuposlechnutí branné povinnosti může být pro občana spojeno s postihy ve formě spáchání přestupku. Občan se může dopustit přestupku například tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.

Úspěšný případ – zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Pomohli jsme klientovi rychle a efektivně získat do výlučného vlastnictví nemovitost.

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář poté, co se protistrana žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Výše podílu protistrany činila ideální 1/2 a náš klient vlastnil druhý podíl o výši ideální 1/2. Naším úspěchem bylo důkladné odůvodnění, proč by měla být právě našemu klientovi přikázána nemovitost do výlučného vlastnictví, nikoli protistraně, a to především poukazem na nemožnost jiné alternativy bydlení klienta a jeho zvláštní citovou vazbu k nemovitosti. 

Tým našich zkušených advokátů se specializuje na široké spektrum právních oborů, ať už potřebujete poradit v oblasti občanského práva, obchodního práva, pracovního práva, rodinného práva či trestního práva, jsme tu pro vás. S našimi bohatými zkušenostmi a odbornými znalosti jsme připraveni řešit i ty nejsložitější případy. Neváhejte nás kontaktovat.

Odpovědnost za škodu se liší v závislosti na tom, zda ji spáchá domácí nebo hospodářské zvíře

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Odpovědnost za škodu se liší v závislosti na tom, zda ji spáchá domácí nebo hospodářské zvíře

Váš pes pokouše cizí dítě. Zaběhne se vám dobytek a poničí sousedovi zahradu či splašený kůň zastaví dopravu na silnici. Možná jste se už někdy v životě zamýšleli nad tím, kdo by v takových situacích odpovídal za škodu, které zvíře svým chováním samo způsobí cizímu člověku nebo jeho věcem. Pojďme se společně blíže podívat na to, jak je to se škodou způsobenou zvířetem, kdo za ni odpovídá, zda se dá odpovědnosti zprostit a jak se liší odpovědnost za škodu v souvislosti s tím, jakým zvířetem byla spáchána.

Základní pravidlo

Otázky související se škodou způsobenou zvířetem v obecně rovině upravuje občanský zákoník, který v ustanovení § 2933 stanovuje, že: „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník“. To, že vlastník zvířete odpovídá za škodu, které jeho zvíře ať už záměrně nebo omylem způsobí lze považovat za základní pravidlo. Jde zde o tzv. objektivní odpovědnost vlastníka, která nastupuje bez ohledu na existenci vlastníkova zavinění.

Odpovídá za škodu vlastník, i když je zvíře fakticky v péči jiné osoby?

Občanský zákoník myslí i na situaci, kdy zvíře vlastní jedna osoba, ale fakticky se o něj stará a dohlíží na něj osoba jiná, které byl tento dohled svěřen. Odpovědnost vlastníka se v této situaci v zásadě nemění. V případě, že byste byli například vlastníky koně, kterého byste nechávali ustájeného u známých, kteří by o něj pečovali, a tento kůň by následně spáchal škodu, budete stejnou měrou odpovídat vy i vaši známí, u kterých jste nechali koně ustájeného. K odpovědnosti vlastníka se tak pouze přidá odpovědnost osoby, které bylo zvíře svěřeno, a odpovědnost za škodu spáchanou zvířetem nesou tyto osoby společně.

Krádež zvířete a odpovědnost vlastníka za škodu

Rozdílná je situace v případě, že třetí osoba svémocně, tedy neprávem a bez souhlasu, vlastníkovi či pečovateli zvíře odejme. Zde bude, za předpokladu, že vlastník, ani pečovatel nemohli odnětí zvířete rozumně zabránit, za škodu, kterou takto odejmuté zvíře způsobí, odpovídat pouze tato třetí osoba. 

Slovním spojením „rozumně zabránit“ se zde rozumí, že osoby učinili taková opatření, která lze v dané situaci očekávat od člověka s průměrným rozumem. Zároveň se také při posuzování bere v úvahu, o jaký druh zvířete se jedná a jaké jsou místní poměry a zvyklosti. 

V případě, že vlastník či pečovatel odnětí zvířete rozumně zabránit mohl, ale neučinil tak, bude odpovídat za škodu způsobenou zvířetem společně s osobou, která jej svémocně odňala. Tato osoba se totiž své povinnosti k náhradě škody dle zákona nemůže zprostit. 

Rozdíl v odpovědnosti za škodu dle druhu zvířete

Odpovědnost se také liší v závislosti na typu zvířete. Pokud jde o domácí zvířata, která vlastníku slouží k výkonu povolání, jiné výdělečné činnosti, k obživě nebo která slouží jako pomocníci osobám se zdravotním postižením, může se vlastník odpovědnosti za náhradu škody, kterou způsobila, zprostit. Zde tedy již nejde o objektivní odpovědnost a bude se zkoumat zavinění osoby. 

Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním, že při dozoru nad daným zvířetem nebyla nezanedbána potřebná pečlivost, popř. že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti a nebyla zde tedy příčinná souvislost mezi zanedbáním péče a způsobením škody. Stejným způsobem jako vlastník se zde může odpovědnosti zprostit i osoba, které na zvíře dohlížela či o něj na pokyn vlastníka pečovala.

Ve výkladových komentářích k občanskému zákoníku se pak můžeme dočíst, že tato tzv. potřebná pečlivost se posuzuje např. v závislosti na místě, kde se chovatel se zvířetem nachází, obvyklých vlastnostech daného druhu zvířete i konkrétních vlastnostech zvířete, které újmu způsobilo.

V případě, že byste se ocitli v situaci, kdy vám cizí zvíře způsobilo škodu nebo v situaci, kdy se domníváte, že byste měli být odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem zproštěni a nevíte si rady se správným právním postupem, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou připraveni vám pomoci.

Zrušení tisíců neúčinných českých právních předpisů

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Zrušení tisíců neúčinných českých právních předpisů

Dne 31. 7. 2023 prezident podepsal návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů a zpřehlednění právního řádu České republiky. Tímto byla završena politická debata o jejich zrušení, která trvala již od roku 2018.

Návrh zákona byl předložen Ministerstvem vnitra a jeho cílem je zpřehlednění českého právního řádu, zjednodušení orientace v právních předpisech a zvýšení právní jistoty občanů. 

Dle tiskové zprávy Ministerstva bylo analýzou a ve spolupráci s odbornou právnickou veřejností i s akademickými institucemi identifikováno téměř sedm tisíc zákonů a vyhlášek a nařízení, které jsou dnes již obsoletní, tedy bez právního účinku a praktické využitelnosti. Takovéto nepoužitelné právní předpisy však byly doposud platné a byly řádnou součástí českého právního řádu.

Dle Ministerstva vnitra tyto formálně platné, avšak nefunkční předpisy byly zátěží pro moderní právní řád a zákonem o jejich zrušení chce ministerstvo přispět k tomu, aby orientace v platné judikatuře byla pro občany i pro úřady jednodušší a v právním řádu se nacházely pouze ty právní předpisy, které mají na život občanů reálný dopad a jsou smysluplné.

Mezi zrušenými právními předpisy lze najít např. zákony pocházející z dob první republiky a 40. let, jako jsou zákon o povinném očkování proti záškrtu, zákon o náhradách za přechodné ubytování vojska, zákon o odškodnění při nakažlivé obrně vepřů nebo ústavní zákon z 50. let o národních výborech. Některé z právních předpisů, které mají být zrušeny, jsou však i o něco novější. Jde např. o zákon o přechodném snížení cen a úhrad léčiv z roku 2011. Seznam všech zrušovaných předpisů je přitom veřejně k dispozici.

Zajímá-li Vás více aktualit z právního světa, navštivte náš blog, kde najdete nespočet zajímavých a praktických článků z právní oblasti.

Jak podat návrh na vydání evropského platebního rozkazu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak podat návrh na vydání evropského platebního rozkazu?

Návrh na vydání evropského platebního rozkazu (Application for a European Payment Order for payment) je nástroj vytvořený Evropskou unií, který slouží k usnadnění a zjednodušení vymáhání pohledávek přeshraničně v rámci členských zemí Evropské unie. Cílem tohoto nástroje je umožnit věřitelům, kteří mají pohledávky vůči dlužníkům sídlícím nebo s bydlištěm v jiných členských státech Evropské unie, získat rychlý a jednoduchý titul k pohledávce, který má právní účinky a je automaticky uznáván v celé EU. Následující článek Vám poskytne přehled o tom, jak postupovat při podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu.

 

V prvním kroku si ověřte, zda jsou splněny všechny podmínky pro podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu. Návrh nelze podat ve všech záležitostech, ale pouze ve věcech občanskoprávních či obchodněprávních, a to vždy až na následující případy: daňové, celní či správní věci, odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci, majetková práva vyplývající z manželských vztahů, závětí a dědictví, úpadky, vyrovnání a podobná řízení, sociální zabezpečení, nároky z mimosmluvních závazků, pokud nejsou předmětem dohody mezi stranami nebo nedošlo k uznání dluhu nebo pokud se nevztahují na peněžité pohledávky ze spoluvlastnictví. Dále musí mít nárok tzv. přeshraniční charakter, což znamená, že jakožto věřitel musíte mít pohledávku vůči dlužníkovi, který je fyzickou nebo právnickou osobou se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie než ve vašem. Dále je nutné, aby pohledávka byla splatná a opodstatněná. 

 

Pokud splníte všechny podmínky pro podání návrhu, můžete se pustit do jeho vytvoření, a to pomocí formuláře A, který tvoří přílohu nařízení č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006. Tento formulář najdete i na tomto odkazu: https://e-justice.europa.eu/contentPresentation.do?idTaxonomy=156&plang=cs, kde si můžete zvolit, zda formulář vyplníte a odešlete online, nebo si ho stáhnete a odešlete v písemné formě. K návrhu se nepřipojují žádné přílohy, proto je nutné veškeré rozhodné skutečnosti uvést přímo v textu formuláře (ať již jde o žalobní důvod nebo popis důkazních prostředků). 

 

Po úspěšném vyplnění formuláře podejte návrh na vydání evropského platebního rozkazu k příslušnému soudu. Bez ohledu na výši pohledávky je pro řízení o platebním rozkazu výhradně příslušný okresní soud podle obecné soudní příslušnosti. Obecná soudní příslušnost se v zásadě určuje podle místa bydliště nebo podle sídla právnické osoby. 

 

Po podání návrhu bude soud prověřovat záležitost a rozhodne, zda vám vyhoví a vydá evropský platební rozkaz, to by měl učinit vždy do 30 dnů. Evropský platební rozkaz musí být poté doručen žalovanému, který může do 30 dnů od doručení podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Pokud žalovaný podá odpor, může být věc podle volby žadatele buď předána běžným občanskoprávním soudům, aby byla vyřešena podle vnitrostátních právních předpisů, nebo vyřešena v souladu s evropským řízením o drobných nárocích, nebo zrušena. Pokud žalovaný nepodá odpor, evropský platební rozkaz se automaticky stává vykonatelným. Kopie platebního rozkazu je následně odeslána donucovacím orgánům členského státu, kde má být rozkaz vykonán. Proces výkonu následuje v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy tohoto členského státu. Jediným přípustným požadavkem, který na něj může být kladen a může vyplývat z vnitrostátních procesních pravidel, je povinnost k vyhotovení úředně ověřeného překladu evropského platebního rozkazu do úředního jazyka státu, kde má být vykonán. V tomto případě musíte podat žádost o výkon platebního rozkazu u soudu nebo orgánu, který je příslušný pro výkon rozhodnutí v členském státě, kde je výkon požadován. 

Úspěšný případ – zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Pomohli jsme klientovi rychle a efektivně získat nemovitost do výlučného vlastnictví.

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář poté, co se protistrana žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy výše jejího podílu činila ideální 1/2 a klient rovněž vlastnil podíl o výši ideální 1/2. Naším úspěchem bylo důkladné odůvodnění, proč by právě našemu klientovi měla být přikázána nemovitost do výlučného vlastnictví, a nikoli protistraně, a to především poukazem na nemožnost jiné alternativy bydlení klienta a jeho zvláštní citové vazbě k nemovitosti. 

Náš tým zkušených advokátů se specializuje na široké spektrum právních oborů, ať už potřebujete poradit v oblasti občanského práva, obchodního práva, pracovního práva, rodinného práva či trestního práva, jsme tu pro vás, stačí nás jen kontaktovat. S našimi bohatými zkušenostmi a odbornými znalosti jsme připraveni řešit i ty nejsložitější případy.

Jak na zápis do Obchodního rejstříku?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak na zápis do Obchodního rejstříku?

Zápis do obchodního rejstříku je upraven zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „rejstříkový zákon“). Kdo musí být zapsán do obchodního rejstříku, je upraveno v ustanovení § 42 a násl. rejstříkového zákona. Dalo by se shrnout, že v obchodním rejstříku musí být zapsány tyto osoby:

  • obchodní společnosti a družstva
  • podnikající fyzické osoby, jejichž příjmy za poslední dvě účetní období přesáhly po odečtení DPH hodnotu 120 milionů korun, příp. ty, které o zápis samy dobrovolně požádaly
  • některé zahraniční podnikající osoby
  • další podnikatelé, kterým tuto povinnost stanoví právní předpis

Pokud jde o právnickou osobu, je nutné, aby došlo nejdříve k založení společnosti. Jde o tzv. dvoufázový vznik, kdy prvním krokem je založení společnosti a druhým krokem je samotný zápis do obchodního rejstříku a teprve tímto zápisem právnická osoba vzniká. Společnost se zakládá společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou, přijetím stanov nebo ustavující schůzí, to záleží na zvolené formě společnosti.

Samotný zápis do obchodního rejstříku má pak několik náležitostí a to nezávisle na tom, zda se subjekt do obchodního rejstříku zapisuje dobrovolně nebo na základě právního předpisu. Je zapotřebí správně vyplnit speciální inteligentní formulář, který je na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR a nazývá se návrh na zápis do rejstříku. Tento formulář využijete jak pro první zápis, tak i pro změnu údajů zapsaných do obchodního rejstříku nebo jako žádost o výmaz zápisu z obchodního rejstříku.  Následně je možné formulář podat elektronicky přímo prostřednictvím webu nebo datové schránky nebo v listinné podobě. Adresátem tohoto podání bude vždy rejstříkový soud, kterým je místně příslušný krajský soud (příp. Městský soud v Praze) k sídlu společnosti nebo podnikající fyzické osoby.

V návrhu na zápis do obchodního rejstříku nesmí chybět obchodní název nové společnosti, který musí být unikátní, musí obsahovat označení formy obchodní společnosti nebo družstva a nesmí být klamavý. Dále musí návrh obsahovat adresu sídla, vymezený předmět podnikání, právní formu právnické osoby, členy statutárního a jiných orgánů, označení společníků, podrobnosti o základním kapitálu a ověřené podpisy osob, které o zápis žádají. Další a doplňující skutečnosti, které musí být obsaženy v návrhu na zápis, upravuje rejstříkový zákon. Rejstříkový zákon také upravuje, které konkrétní osoby musí návrh na zápis podat. Pokud totiž návrh podá osoba, která není oprávněná, rejstříkový soud návrh na zápis odmítne. 

Pokud Váš návrh bude obsahovat veškeré náležitosti a dokumenty, které potvrzují pravdivost údajů, bude zápis do obchodního rejstříku proveden většinou do pěti pracovních dní a rejstříkový soud Vám zašle vyrozumění o zápisu, které bude doplněno výpisem z obchodního rejstříku. Důležité je také vědět, že za zápis do obchodního rejstříku se platí soudní poplatek, jehož výše se liší v závislosti na zapisované osobě s ohledem na např. právní formu společnosti.