Stavebníci často bojují se stavebními úřady při povolování jejich stavebních záměrů, zejména rodinných domů, nebo jiných objektů pro rodinnou rekreaci. Ačkoliv právní úprava požadavků na umístění staveb není nikterak složitá, často nastávají potíže s požadavkem napojení na přístupovou cestu k pozemku. Přístupová cesta je však věc, na kterou by neměl zapomenout stavebník, ale ani kupující stavebního pozemku.
Požadavek příjezdové cesty je jen jedním z požadavků obecně zahrnutých pod pojem „požadavků na výstavbu“, které jsou rozvedeny zejména ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Z ustanovení § 20 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vyplývá, že „Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby“. Na první pohled poměrně jednoduché ustanovení, avšak po bližším pohledu nalezneme pár úskalí, na která je třeba si dát pozor.
Prvním z těchto úskalí je vzdálenost stavby od komunikace. Zde je nutno mít na paměti, že se nejedná o vzdálenost od samotného stavebního pozemku, nýbrž skutečně od vystavovaného objektu rodinného domu či stavby pro rodinnou rekreaci. S šířkou komunikace zpravidla nebývá problém, neboť pozemní komunikace jsou navrhovány vždy v rozsahu min. 3,5 metrů. Zde je však třeba dát pozor, že předmětná komunikace musí mít v každém svém úseku minimální šířku 2,5 metrů.
Existenci přístupové komunikace je možné zjistit na základě pasportizace pozemních komunikací, kterou by měli vést obecní úřady, a dále ohledáním na místě. Vzdálenost komunikace od stavby je pak vždy nutno přeměřit podle projektové dokumentace. Ne všechny komunikace jsou však vedeny v pasportizaci pozemních komunikací. V pasportizaci nejsou uvedeny tzv. účelové komunikace, které nevyžadují žádného úředního rozhodnutí k jejich existenci, nýbrž vznikají již samotným užíváním, pokud jsou seznatelné v terénu.
Co také bývá problémem, je požadavek zpevněnosti pozemní komunikace. K tomuto požadavku však jak zákon, tak i prováděcí vyhlášky, mlčí. Bezpochyby zpevněnou komunikací je komunikace asfaltová, nebo zhotovená z dlážděných kostek, ale problematické se jeví např. cesty vysypané drobným kamenivem, či štěrkem. U těchto komunikací je vždy nezbytné určit, zdali jsou dostatečně způsobilé k dopravě těžké techniky bez jejich poničení, nebo jestli jsou dostatečně stabilní proti přírodním vlivům. Poté lze podle našeho názoru tyto komunikace pokládat za zpevněné.
Za zmínku též stojí to, že z požadavku na existenci příjezdové komunikace může být upuštěno ze strany stavebního úřadu, a to prostřednictvím institutu výjimky. Povolení výjimky je však institutem výjimečným, ke kterému je nezbytné řádně odůvodnit ojedinělou skutkovou situaci, pro kterou je tento požadavek příjezdové cesty pro stavebníka nadmíru přísný.
Jakmile máte postaveno najisto, že se v dostatečné blízkosti od stavebního záměru nachází zpevněná komunikace, přichází na řadu samotné povolení sjezdu na stavební pozemek.
Povolování sjezdu je ve své podstatě řešeno ve dvou rovinách. Zaprvé se jedná o situace, kdy je sjezd zřízen pouze na stavebním pozemku stavebníka či investora. Druhou situací je, kdy sjezd musí být zřízen částečně i na pozemku obce, nebo jiného vlastníka (zejm. jedná-li se o účelovou komunikaci).
V první situaci k povolení sjezdu postačí, pokud je sjezd dostatečně identifikován a popsán v projektové dokumentaci stavby, či na samostatné projektové dokumentaci. Touto dokumentací se poté bude zabývat silniční správní úřad, kterému přísluší posoudit, zdali je možné sjezd zbudovat. Pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu se dále k potenciálnímu sjezdu vyjadřuje též Policie ČR. Pokud jak Policie ČR, tak silniční správní úřad budou souhlasit s umístěním sjezdu (případně souhlas vydají s podmínkami), vydají v této věci buďto souhlasné závazné stanovisko, či rozhodnutí (podle toho, o jaké řízení se jedná), a celá záležitost okolo sjezdu a napojení na pozemní komunikaci je zdárně vyřešena. V případě, kdy dochází k napojení na dálnici, silnici, či místní komunikaci, tak se k zřízení sjezdu též vyjadřuje vlastník komunikace. Ten však nesmí nedůvodně předmětnému záměru bránit.
Druhou situací je, když sjezd musí být zhotoven též na pozemku obce, či třetí osoby, odlišné od stavebníka či investora. V takovýchto situacích je nezbytné před samotným řízením si opatřit souhlas této osoby s umístěním sjezdu ve smyslu ustanovení § 184a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Ve zbytku je postup stejný.
Problematických situací, které mohou nastat ve věcech napojení na pozemní komunikace sjezdem, je mnoho, a častokrát se jejich řešení neobejde bez součinnosti profesionálního právního zastoupení.
