Snídaně s Novou na téma pracovní právo
Co je to služebnost a jak ji zřídit?
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Co je to služebnost a jak ji zřídit?
Právo brát ze sousedovy studny vodu nebo používat cestu vedoucí přes jeho pozemek. Toto jsou příklady služebností, které si můžete zřídit. Jak však služebnosti vnímá právo, jaké mají právní účinky, k čemu mohou být dobré a jak je lze zřídit? Na všechny tyto otázky se pokusíme si na následujících řádcích odpovědět.
Služebnosti jsou ve svém základu upraveny v občanském zákoníku a systémově se řadí mezi věcná práva k věcem cizím. Služebnost bychom mohli definovat jako povinnost vlastníka, aby strpěl určitou činnost, kterou do jeho vlastnického práva zasahuje oprávněný ze služebnosti nebo, aby se ve prospěch oprávněného zdržel určité činnosti, kterou by jinak jako vlastník vykonávat mohl. Příkladem může být například, že strpím, že můj soused oprávněný ze služebnosti bude používat cestu vedoucí před můj pozemek nebo že oplocení svého pozemku již nebudu dále zvyšovat.
Ve své podstatě jde o druh omezení vlastnického práva, na které však právo hledí jako na oprávněné. Služebnosti, spolu s reálnými břemeny můžeme zařadit do tzv. věcných břemen. Reálná břemena jsou v jádru služebnostem velmi podobná, také omezují vlastnické právo. Zde však nejde o pasivní strpění nebo zdržení se, ale jde o aktivní konání nějaké činnosti, tedy například, že své rodiče nechám bydlet v domě, který mi převedli do vlastnictví, a budu jim zajišťovat potřebnou péči ve stáří.
Možná si teď říkáte, k čemu jsou služebnosti vlastně dobré? Vždyť s někým můžete jednoduše uzavřít smlouvu o tom, že například máte právo na odběr vody z jeho studny. Mezi jednoduchou smlouvou a služebností je však rozdíl, i když obsahově mohou být totožné. Zatímco smlouva platí pouze mezi jejími smluvními stranami, služebnost, neboť jde o věcné právo, je platná vůči všem. Prakticky to znamená, že kdyby se například váš soused rozhodl svůj pozemek i se studnou prodat, museli byste v případě klasické smlouvy znovu začít vyjednávat s novým sousedem a uzavírat s ním novou smlouvu. V případě služebnosti by však tato platila bez ohledu na to, kdo by se stal novým vlastníkem. Tento nový vlastník by si totiž danou nemovitost kupoval již s vědomím, že je zatížena služebností.
Jak již vyplývá z toho, co jsme si řekli, služebností existuje více druhů, a služebnosti se také vnitřně dělí na služebnosti osobní a pozemkové, podle toho, zda jsou vázány na konkrétní osobu nebo konkrétní pozemek. Občanský zákoník sám uvádí tyto služebnosti:
– služebnost inženýrské sítě
– užívací právo
– opora cizí stavby
– požívací právo
– právo na svod dešťové vody
– služebnost bytu
– služebnost stezky, průhonu a cesty
– právo pastvy
Je však možné si zřídit i jiné služebnosti než ty, které jsou uvedeny v zákoně. Nesmí však být v rozporu se zákonem, dobrými mravy a veřejným pořádkem.
Služebnost může vzniknout více způsoby, a to například ze zákona, rozhodnutím orgánu veřejné moci, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Nejčastější způsob jejího vzniku je však smlouva o zřízení služebnosti.
Tato smlouva by měla obsahovat identifikaci smluvních stran, přesné vymezení pozemku, pro který vzniká, jde-li o pozemkovou služebnost, práva a povinnosti smluvních stran, které zřízením služebnosti osobám vzniknou, a to se všemi specifikacemi. Smlouva však může obsahovat také jiná ujednání, např. o úplatnosti či bezplatnosti.
Samotná služebnost však vzniká až okamžikem jejího vkladu do katastru nemovitostí nebo jiného veřejného seznamu. Bude tedy potřeba vypracovat a podat vedle smlouvy také návrh na vklad do katastru nemovitostí. K zapsání musí dojít z toho důvodu, aby se služebnost opravdu stala „veřejnou“ a zavazovala všechny, nejen smluvní strany samotné.
V případě, že byste potřebovali asistenci se zřízením služebnosti, věcného břemene nebo měli jakékoli související otázky, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře.
Valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů
Poslanecká sněmovna schválila s drobnými úpravami vládní návrh, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který zavádí pravidelné valorizace odměn obecních a krajských zastupitelů. Odměny obecních a krajských zastupitelů budou nově stanoveny přímo zákonem a budou se pravidelně valorizovat.
Dosud o odměnách zastupitelů rozhodovala vláda, to bylo zrušeno na jaře nálezem Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 22/22, který tímto zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů. Dotčeným nálezem Ústavní soud zrušil ustanovení § 73 odst. 1, § 134 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 48 odst. 1 a § 98 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), § 54 odst. 1 a § 87 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a nařízení vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků. Ústavní soud posuzoval stanovení pravidel pro odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků a dospěl k závěru, že neupravuje-li zákonodárce v dotčených předpisech meze pro vydání nařízení vlády, kterým se stanoví výše odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků ani mechanismus jejich valorizace, porušil tím zákonodárce čl. 78 Ústavy. Nařízení vlády by totiž měla být vydávána k pouze k provedení zákona a v jeho mezích. Vykonatelnost dotčeného nálezu byla odložena k datu 31. 12. 2023, aby zákonodárci byl poskytnut dostatečný prostor pro přijetí ústavně konformní zákonné úpravy.
Novela má zavést horní hranici odměn zastupitelů a konkrétní výši by stejně jako doposud stanovovala zastupitelstva. Oproti vládnímu návrhu poslanecká sněmovna o něco zvýšila odměny zastupitelů v obcích, v nichž bydlí 601 až 3000 obyvatel, což zdůvodnila tím, že tyto menší obce vykonávají i státní správu, ale často nemají tajemníka. Odměnu uvolněného člena zastupitelstva vládní novela určuje jako součin základu pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základem bude průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku. Tento mechanismus výpočtu by měl platit i pro neuvolněné zastupitele, ale ze zákona by vyplývala pouze horní hranice jejich odměn a konkrétní výši by stanovilo zastupitelstvo.
Kromě výše uvedeného novela zakotvuje institut společenství obcí jako formu dobrovolného svazku, jehož cílem má být zejména koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje jejich společného území. Poslanecká sněmovna na návrh poslance Lukáše Vlčka zjednodušila postup vzniku těchto společenství obcí. Dále novela upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad, rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom a zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu.
Jak založit s.r.o.
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Jak založit s.r.o.
Hlavní výhodou založení společnosti s ručením omezeným je omezené ručení. Tím je chráněn váš osobní majetek, pokud by se stala významná chyba při podnikání. Naopak složitější je vedení účetnictví.
Společenská smlouva nebo zakladatelská listina
Důležitým dokumentem při zakládání společnosti je společenská smlouva (pokud je více společníků) nebo zakladatelská listina (pokud je samotný společník). Oba dokumenty musí být provedeny v písemné formě. Dokument se notářským zápisem stává platným.
Ve společenské smlouvě se uvádí sídlo, jména a bydliště společníků, obchodní jméno, předmět podnikání, výše vkladu společníků a výše základního kapitálu, druhy podílů, určení správce vkladu, orgány společnosti (valná hromada, jednatelé, dozorčí rada) a další údaje, které vyžaduje zákon.
Ve společenské smlouvě může být u sídla uvedena celá adresa nebo pouze obec, ve které společnost sídlí. Výhodnější je uvést pouze název obce, protože nemusí dojít ke změně společenské smlouvy, když společnost změní adresu, ale zůstane ve stejné obci.
V případě jmenování jednatelů může mít společnost jednoho nebo více jednatelů. Způsoby zastupování společnosti se uvádí v obchodním rejstříku. Společnost mohou jednatelé zastupovat každý samostatně, mohou jí zastupovat společně nebo zastupují společnost do určité částky samostatně a nad tuto částku jednají společně. Je možné se dohodnout i na dalších variantách zastupování. Jednatelé však musí mít čistý trestní rejstřík.
Společnost si většinou vytvoří nový bankovní účet, na který společníci umístí svoje vklady. Pro založení bankovního účtu je potřeba předložit společenskou smlouvu. Minimální výše vkladu do společnosti je 1 Kč. Vkladovou povinnost může společník splnit splacením v penězích nebo nepeněžitým vkladem (ocenění nepeněžitého vkladu se uvádí ve společenské smlouvě). Vklad složený na bankovní účet se stává majetkem společnosti. Správce vkladu následně vydá písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti. Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.
Živnostenské oprávnění
Po novele není nutné ohlásit živnost nebo získat koncesi před zápisem do obchodního rejstříku. Společníci si tedy mohou vybrat, jestli ohlásí živnost před zápisem do obchodního rejstříku nebo až po návrhu na zápis. Lhůta pro vyřízení živnostenského oprávnění je však pouze 1 rok. Tato možnost opožděného získání živnostenského oprávnění však neznamená, že je možné podnikat bez příslušného oprávnění. Dále není potřeba předkládat právní důvod užívání prostor před živnostenským úřadem, ale postačí to pouze při zápisu do obchodního rejstříku
Zápis do obchodního rejstříku
Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Zapsat se do obchodního rejstříku lze dvěma způsoby, a to prostřednictvím notáře nebo prostřednictvím rejstříkového soudu.
Co vše je tedy nutné doložit při zápisu do obchodního rejstříku?
- Společenská smlouva nebo zakladatelská listina
- Živnostenské oprávnění (lze i po zápisu)
- Souhlas vlastníka prostor s umístěním sídla
- Splnění vkladové povinnosti
- Jednatelé předkládají
– výpis z rejstříku trestů, maximálně 3 měsíce starý
– čestné prohlášení jednatele o jeho způsobilosti být jednatelem
- Souhlas společníků se zápisem do obchodního rejstříku
- Souhlas manželky/manžela s využitím majetku spadajícího do společného jmění manželů
Registrace u finančního úřadu
Jakmile společnost vznikne, tedy po zápisu do obchodního rejstříku, následuje registrace u finančního úřadu. Přihlášku k registraci na finanční úřad musí společnost podat do 15 dnů od svého vzniku. Na finanční úřad se však lze přihlásit i přes živnostenský úřad při žádosti živnostenského oprávnění.
Úspěšný případ – závazné stanovisko územního plánování
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Úspěšný případ – závazné stanovisko územního plánování
Pomohli jsme klientovi překonat odpor stavebního úřadu proti fiktivnímu závaznému stanovisku
Klient se obrátil na naši advokátní kancelář ve snaze schválit svůj stavební záměr rodinného domu. Klient si zažádal o vydání závazného stanoviska úřadu územního plánování, konzultoval svůj záměr s tímto úřadem, a obdržel souhlasné závazné stanovisko prostřednictvím tzv. fikce.
Stavební úřad však s vydáním závazného stanoviska fikcí nesouhlasil, a sám provedl zhodnocení, zdali stavební záměr klienta splňuje obecné požadavky na výstavbu kladené územním plánem. Tento postup je však zcela v rozporu s institutem závazného stanoviska, když se závazným stanoviskem má stavební úřad v plném rozsahu řídit. Stavební úřad tak postupoval zcela v rozporu s jeho kompetencí, kterou mu stavební zákon stanovil. Odvolací správní orgán tuto naši argumentaci potvrdil, a zamítavé stavební povolení zrušil.
Řízení na úseku stavebního zákona často závisejí na volném správním uvážení správních orgánů, co se týče interpretace zákonů, a někdy i samotných procesních postupů. Řádná argumentace je v těchto řízeních naprosto stěžejní.
Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby v oblasti stavebního práva a náš tým je připraven být Vám oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci, neváhejte a obraťte se na nás.
Kdy můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu?
- 04.01.2025
- 6 min
Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.
Můžete si nahrát váš rozhovor s lékařem či na video zachytit, co dělá váš soused? V dnešní době, kdy každý z nás vlastní mobilní telefon, na kterém máme možnost pořizovat fotografie či nahrávat videa a audio nahrávky zmáčknutím jediného tlačítka, se nabízí otázka, za jakých okolností a zda vůbec lze někoho nahrávat bez jeho souhlasu.
Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, musíme se podívat do občanského zákoníku na úpravu ochrany osobnosti, která se věnuje mimo jiné právě také přípustnosti zachycování osob bez jejich souhlasu.
Obecné pravidlo uvedené v občanském zákoníku říká, že „Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“ Z toho pro nás vyplývá, že bez souhlasu dané osoby bychom neměli zachycovat podobu člověka, tedy jej např. fotografovat či natáčet.
A jak je to s pouhou zvukovou nahrávkou, která podobu člověka nezachycuje, ale zachycuje pouze jeho slovní projev?
Občanský zákoník se v § 86 zabývá tzv. nedotknutelností soukromí, v rámci jejíhož respektování nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Není tedy povoleno bez svolení člověka například sledovat jeho soukromý život, nebo o něm pořizovat zvukový nebo obrazový záznam.
Z obecného pravidla nám tedy vyplývá, že pokud k tomu nedostanete jejich souhlas, neměli byste si nahrávat rozhovor s vaším lékařem, ani zachycovat na video, co dělá váš soused.
Nahrávání bez souhlasu? Zákony nejsou jednoznačné!
Zjistěte, kdy je nahrávání legální a kdy se vystavujete riziku právních problémů. Pomůžeme vám s analýzou situace a obhajobou vašich práv.
- Rychlá právní analýza vaší situace
- Odborné posouzení nahrávek jako důkazu
- Expresní konzultace do 48 hodin
- Pomůžeme vám s obhajobou vašich práv
Samotný zákon však připouští z obecného pravidla výjimky. Zákon totiž říká, že není třeba svolení, „pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.“
Pojďme si toto ustanovení spolu blíže rozebrat, abychom pochopili, v jakých situacích není třeba souhlasu. První část ustanovení, tedy, že se podobizna, zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob, znamená, že si např. fotografii či nahrávku osoby pořídíte jako zachycení důkazu, který bude následně použit v trestním nebo obdobném řízení. Pokud si tedy budete nahrávkou, nebo fotografií opatřovat klíčový důkaz, který vám jako slabší straně nebo oběti poskytne ochranu zájmu a práv, které náleží vám nebo jiné osobě, pak bude vaše jednání spadat do výjimky a přestože fakticky budete i v tomto případě zasahovat do soukromí jiného, zájem na ochranu vašich práv bude v danou chvíli důležitější a vaše jednání bude tedy v souladu s právem.
Aby však vaše jednání bylo v pořádku, musíte mít na paměti, že takovýto váš zásah do soukromí jiného musí být přiměřený a nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.
V případě neshod, zda byl váš zásah do soukromí jiného přiměřený, by soud prováděl tzv. test proporcionality, ve kterém by zjišťoval, zda byl takto vámi získaný důkaz vhodný k prokázání dané skutečnosti a zda byl učiněn včas, dále by soud zkoumal, zda byl takto použitý důkaz skutečně potřeba, tedy zda nešlo dokazované skutečnosti prokázat i cestou, která by nezasahovala do práv dotčené osob, nebo zasahovala do jejích práv výrazně méně. A třetí skutečností, kterou by soud zkoumal, by mohlo být, zda je cíl pořízení záznamu či fotografie legitimní, v rámci toho by soud mohl zkoumat, kde byl záznam pořízen, jaké jednání je na něm zachycováno, atd.
Zákon dále také uvádí, že svolení není třeba v případě, kdy „se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.“
Poslední zákonnou výjimku pak představuje použití přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.
Potřebujete vědět, zda můžete někoho nahrávat bez jeho souhlasu? Pomůžeme vám s odborným posouzením vaší situace a zajistíme právní jistotu. Neváhejte se obrátit na advokátní kancelář.
Máte zájem o nezávaznou konzultaci?
Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, expresní právní analýzu do 48 hodin a podporu při případném soudním řízení.
Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla
Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M. pro pořad Černé ovce na téma náhrada škody při
Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší Měření emisí a nízkoemisní zóny Dne 6. prosince 2024
Novela trestního zákoníku
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novela trestního zákoníku Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku. Největší změny nastaly v oblasti právní
Jednotné environmentální stanovisko
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Jednotné environmentální stanovisko
Příznivé životní prostředí je jednou z nejdůležitějších podmínek pro život na Zemi. Jeho ochrana je tudíž reflektována i právem a patří mezi důležité veřejné zájmy. V České republice existuje mnoho specializovaných úřadů, které dohlížejí na ochranu jednotlivých složek životního prostředí, jakými jsou například vodoprávní úřad, dohlížející na ochranu nakládání s vodami, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, dohlížející na nakládání se zemědělskou půdou či orgán ochrany ovzduší.
Doposud byla úprava ochrany taková, že pokud jsme chtěli provádět záměr, který by měl vliv na některé složky životního prostředí, potřebovali jsme před jeho realizací získat závazná stanoviska od jednotlivých orgánů ochrany, o tom, že plánovaný záměr je z hlediska ochrany životního prostředí přípustný.
Vedle nového stavebního zákona však od 1. 1. 2024 nabude účinnosti zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, který procesně sdružuje vydávání závazných stanovisek.
Dle zákona je jednotným environmentálním stanoviskem (JES) závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměrů, které
- podléhají povolování podle stavebního zákona nebo
- posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zkráceně zákon o EIA)
,a to takové, které se vydává namísto správních úkonů stanovených jinými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Zjednodušeně řečeno, bude proces nově fungovat tak, že množství závazných stanovisek, které byly doposud vydávány jednotlivě příslušnými orgány ochrany, bude nově sjednoceno do jednotného environmentálního stanoviska.
JES bude nahrazovat stanoviska jednotlivých orgánů ochrany životního prostředí a všechna tato stanoviska sdruží do jediného správního aktu. JES jako takové bude mít formu závazného stanoviska dle správního řádu.
Orgány příslušné pro jeho vydávání budou krajské úřady a v některých případech Ministerstvo životního prostředí. Platnost JES bude 5 let ode dne jeho vydání, a na žádost ji bude možné prodloužit o dalších 5 let, klidně i opakovaně.
JES bude vydáván na základě žádosti. A aby byla takováto žádost přípustná, bude muset obsahovat všechny náležitosti, které stanovují jednotlivé složkové zákony, jejichž stanoviska JES nahrazuje. K žádosti pak bude nutné přikládat potřebnou dokumentace.
Co je to svěřenské nástupnictví a jaké z něho pramení práva a povinnosti?
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Co je to svěřenské nástupnictví a jaká z něho pramení práva a povinnosti?
Svěřenské nástupnictví je jako institut dědického práva upraveno v ustanovení § 1512 a násl. Občanského zákoníku. Svěřenského nástupce je možné povolat v závěti stejně jako náhradníka a je to osoba, na níž přechází dědictví po smrti primárního dědice nebo za jiných závětí stanovených podmínek. Rozdíl mezi náhradnictvím a svěřenským nástupnictvím je zejména v tom, že u náhradnictví se dědic dědicem prakticky nestává, jelikož ztratí způsobilost být dědicem ještě před smrtí zůstavitele a pozůstalost tak připadne rovnou náhradníkovi. Oproti tomu u svěřenského nástupnictví zůstavitelem povolaný dědic pozůstalost skutečně nabývá, je však v rozsahu této pozůstalosti omezen při pořizování pro případ své smrti nebo jiné právní skutečnosti (např. ukončení studia) tím, že tuto pozůstalost následně nabývá svěřenský nástupce.
Zůstavitelem povolaný dědic, označovaný jako přední dědic, může být limitován co do rozsahu nakládání s majetkem ze zůstavitelovy pozůstalosti. To záleží na tom, zda zůstavitel výslovně umožní přednímu dědici volně nakládat se zděděným majetkem po dobu života nebo ne. V případě, že zůstavitel přednímu dědici volné nakládání neumožní, je přední dědic ve vztahu k tomuto majetku pouhým poživatelem.
Pokud je přední dědic pouhým poživatelem je jeho právem užívat služebnou věc pro svou vlastní potřebu a potřebu své domácnosti, brát ze služebné věci všechny plody a užitky, dále má právo na veškeré výnosy věci, a to pravidelné i nepravidelné a má právo být zapsán ve veřejném seznamu jako vlastník služebné věci. Přednímu dědici také náleží poměrný příspěvek od svěřenského nástupce na to, co on jako přední dědic plnil na zůstavitelovy dluhy nebo nepominutelnému dědici na povinný díl. Přední dědic není oprávněn majetek z dědictví zcizit ani zatížit, jelikož jeho povinností je šetřit podstatu služebné věci a uchovat ji pro svěřenského nástupce, proto přední dědic potřebuje pro zcizení či zatížení věci souhlas svěřenského nástupce. Zákon ale upravuje dvě situace, které tvoří výjimku z tohoto zákazu. První výjimkou je situace, kdy přední dědic vykonává svá práva a plní své povinnosti s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, a je nucen věc zcizit nebo zatížit, pak je možné souhlas svěřenského nástupce nahradit soudem. V případě druhé výjimky se souhlas svěřenského nástupce vůbec nevyžaduje a to proto, že přední dědic chce věc zcizit nebo zatížit za účelem úhrady zůstavitelových druhů.
Svěřenský nástupce se dědicem stává v tzv. následném řízení o pozůstalosti po splnění podmínky, na kterou je jeho dědictví navázáno. Svěřenský nástupce má v rámci následného řízení o pozůstalosti práva dědice a může tak uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. Pokud tak učiní, bude se pozůstalost sepisovat ke dni, kterým pominulo odsunutí dědického práva. Pro ocenění aktiv a pasiv pozůstalosti je rozhodný den, kterým pominulo odsunutí dědického práva. Za účelem ochrany práva na aktiva pozůstalosti umožňuje zákon svěřenskému nástupci požádat předního dědice (resp. notáře) o sestavení inventáře. Inventář je kompletní přehled dědictví, které přední dědic po zůstaviteli nabyl. Na základě uvedeného je možné posoudit, zda přední dědic nevybočil z rámce práv a povinností poživatele. V případě, že se svěřenský nástupce domnívá, že došlo ke krácení jeho vlastnického práva, má právo domoci se u soudu ochrany proti excesům ze strany předního dědice. Poté, co svěřenský nástupce nabude dědictví, je aktivně legitimován k podání žaloby na náhradu škody proti svému předchůdci nebo proti jeho dědicům.
Štěpán Ciprýn pro Novinky.cz na téma stávka učitelů a děti bez hlídání
Víte, jaké formy může mít z právního hlediska povinná školní docházka?
Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR
Víte, jaké formy může mít z právního hlediska povinná školní docházka?
Odpověď na otázku, na koho se vztahuje povinná školní docházka, nejspíše nebude žádným překvapením. Pojďme se však společně v následujícím článku podívat na to, jak je to s některými již ne tak jasnými otázkami týkajícími se školní docházky, jakými jsou např. plnění povinné školní docházky v zahraničí, podmínky pro žádání o odklad, či podmínky pro zvolení individuálního vzdělávacího plánu pro dítě.
Právní úprava
Základ právní úpravy povinné školní docházky najdeme již na ústavní úrovni, a to v Listině základních práv a svobod, která ve svém článku 33 zakotvuje právo na vzdělání a povinnost školní docházky po dobu stanovenou zákonem. Toto právo náleží všem. Listina pak také garantuje všem občanům právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách.
Povinná školní docházka, jakož i většina ostatních otázek spojených se základním a středním vzděláváním je upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, kterému se zkráceně říká také školský zákon (na vysokoškolské vzdělání se vztahuje speciální zákon). Tento zákon specifikuje zásady a cíle vzdělávání, stanovuje podmínky, za kterých se mohou jednotlivé druhy vzdělávání uskutečňovat, ale také definuje základní pojmy školského práva.
Samotný pojem povinné školní docházky ve školském zákoně definován není, je zde však zakotveno, že školní docházka je povinná po dobu 9 let nejen pro všechny občany ČR, ale také pro všechny ostatní, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, za předpokladu, že mu není povolen odklad.
Odklad povinné školní docházky
Pokud je to třeba vzhledem k věku a individuálnímu vývoji dítěte, kdy toto dítě ještě není dostatečně tělesně a duševně vyspělé, lze pro něj odložit začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.
O takovýto odklad musí zákonný zástupce dítěte požádat v době, ve které by dítě jinak k povinné školní docházce zapisoval, tedy od 1. do 30. dubna kalendářního roku, kdy by jinak dítěti povinná školní docházka započala. K žádosti je třeba doložit doporučující posouzení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Samotný začátek povinné školní docházky odkládá ředitel.
Povinnou školní docházku lze odložit i tzv. dodatečně, tedy, pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
Plnění povinné školní docházky v zahraničí
Povinnou školní docházku je dle školského zákona možné plnit i ve škole, který je mimo území ČR, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky nebo v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zřízené na území České republiky cizím státem, cizí právnickou osobou nebo cizím státním občanem, popřípadě také v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol.
Žáci těchto škol mohou být zároveň žáky jejich spádové školy nebo jiné školy zapsané v České republice, která je pak jejich kmenovou školou. Této kmenové škole, a pokud ji nemají tak Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je pak třeba pravidelně dokládat plnění povinné školní docházky.
Individuální vzdělávací plán
Individuální vzdělávací plán nebo také tzv. „homeschooling“ je alternativou ke každodennímu prezenčnímu docházení žáka na vyučování do školy. I žák, který plní individuální vzdělávací plán, však musí být k plnění povinné školní docházky zapsán v některé ze škol. O povolení individuálního vzdělávání žáka pak rozhoduje právě ředitel této školy, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce.
Žádost musí být odůvodněna, musí obsahovat popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání žáka, doklad osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat, ale také vyjádření školského poradenského zařízení a další náležitosti vymezené v § 41 odst. 2 školského zákona.
Ředitel školy individuální vzdělávání musí povolit, pokud jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání, jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, a jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání, a zároveň jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat.
Individuálně vzdělávaný žák pak koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, v té škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.