Právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče při poskytování zdravotních služeb

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče při poskytování zdravotních služeb

Ministerstvo zdravotnictví vydalo v nedávné době metodický pokyn na základě podnětu Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem sjednocení postupu poskytovatelů zdravotních služeb k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb.

Dle ustanovení § 28 odst. 3 písm. e) bodu 1 a 3 zákona o zdravotních službách má dítě právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce a přítomnost jiné osoby blízké nebo osoby určené pacientem při poskytování zdravotních služeb.

Dále dle ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách je poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen; to neplatí v případě poskytování záchytné služby.

Dítě má dle metodického pokynu právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce při poskytování zdravotních služeb, a toto právo se netýká pouze jednoho ze zákonných zástupců. Právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce se vztahuje k oběma zákonným zástupcům. 

Metodický pokyn ale záhy dodává, že je pochopitelné, že v praxi toto právo někdy může být složitě proveditelné a následně je potom nutné individuálně vyhodnotit, kdy je možné přítomnost obou zákonných zástupců omezit. Je zajímavé, že Ministerstvo dále uvádí, že poskytovatel zdravotních služeb přitom zásadně nemůže upřednostňovat některého ze zákonných zástupců nebo osob blízkých na základě pohlaví, např. výlučně či přednostně umožnit nepřetržitou přítomnost pouze matce, nikoliv však otci. V situacích, kdy je objektivně možná přítomnost pouze jednoho zákonného zástupce by mělo být primárním kritériem přání dítěte.

V metodickém pokynu je rovněž uvedeno, že osobám blízkým (nikoliv však zákonným zástupcům) a jiným osobám určeným dítětem lze v obecné rovině jejich přítomnost při poskytování zdravotních služeb dítěti omezit a nemusí být umožněna nepřetržitě. U těchto osob nemají poskytovatelé zdravotních služeb zákonnou povinnost umožnit pobyt těchto osob společně s hospitalizovaným dítětem.

Metodický pokyn se dokonce vyjadřuje i k přítomnosti otce u novorozence po porodu tak, že okamžikem narození má dítě právo na nepřetržitou přítomnost svých rodičů jakožto zákonných zástupců. Přítomnost otce by měla být (nejpozději) bezprostředně po narození dítěte umožněna u vaginálního porodu, u plánovaného císařského řezu a dle možností i při akutním císařském řezu. 

Co se týče například operačních zákroků, tak metodický pokyn vysvětluje, že nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce lze s ohledem na stavebně-technické a provozní omezení či epidemiologicko-hygienický režim omezit na operačním sále zejména v průběhu zákroku jako takového. Potřebná předoperační příprava by měla být zpravidla prováděna v prostorách, kde je přítomnost doprovodu dítěte umožněna. Naproti tomu doprovod dítěte na samotný operační sál zpravidla nevstupuje. Přítomnost doprovodu u dítěte je v takovém případě znovu umožněna až po skončení operace. Přičemž dále uvádí, že je vhodné, aby byly ve vnitřním řádu poskytovatele zdravotních služeb definovány výjimky umožňující přítomnost doprovodu alespoň pro případ úvodu do anestezie u dětí s mentálním či závažným smyslovým postižením, dětí se zvláštními potřebami, jako jsou například děti zvýšeně úzkostné, děti s PAS či Downovým syndromem.

Ministr zdravotnictví, Vlastimil Válek, k problematice dodal, že „Poskytování zdravotních služeb může být pro dítě náročnou životní zkušeností, jelikož se podrobuje zdravotním výkonům, které někdy doprovází strach nebo bolest. Pokud je však v přítomnosti rodiče, má to velice pozitivní dopad nejen na jeho psychiku, ale i psychiku samotných rodičů.“

 

Vaše advokátní kancelář CIKR.

Co dělat při ztrátě občanského průkazu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Co dělat při ztrátě občanského průkazu?

Ztráta občanského průkazu je velmi nepříjemnou událostí a může způsobit řadu nepříjemností ve Vašem každodenním životě. Občanský průkaz jakožto jeden z hlavních dokladů totožnosti slouží k prokázání Vaší identity a při jeho ztrátě může být obtížné provést takové prokázání, například při vystupování před státními úřady, provádění bankovních transakcí nebo při cestování. Mimo jiné může dojít ke zneužití Vašich osobních údajů, neboť s občanským průkazem mohou zloději například podvodně vystupovat za Vás, podávat žádosti o úvěry nebo provádět jiné nelegální aktivity. Je proto důležité minimalizovat riziko ztráty občanského průkazu. I přes veškerou obezřetnost se však může stát, že ke ztrátě dojde. V takovém případě je vhodné vědět, jak postupovat. Následující článek Vám poskytne přehled o tom, jak se vypořádat se ztrátou občanského průkazu. 

 

Pokud ztratíte občanský průkaz, je nutné v první řadě nahlásit jeho ztrátu jakémukoli obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tj. tam, kde se vydávají občanské průkazy), nebo v Praze na kterémkoliv úřadu městské části Prahy 1 až 22, který následně zaznamená informace o ztrátě do informačního systému evidence občanských průkazů. Tyto údaje jsou následně zveřejněny v databázi neplatných dokladů jak v České republice, tak i v Schengenském informačním systému a v databázi Interpolu. Tím dojde k zneplatnění Vašeho dokladu a tudíž k zamezení jeho zneužití jinou osobou.

Ztrátu občanského průkazu můžete nahlásit výše zmíněným úřadům také elektronicky. Není třeba žádné speciální žádosti či formuláře, stačí volnou formou napsat Vaše jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, místo a okres narození, trvalý pobyt a uvedete, že se došlo ke ztrátě Vašeho občanského průkazu. Elektronické ohlášení ovšem musíte poslat buď prostřednictvím datové schránky, nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

 

Po nahlášení ztráty občanského průkazu můžete pokračovat v podání žádosti o nový občanský průkaz do 15 pracovních dnů od nahlášení ztráty, a to též na obecním úřadu obce s rozšířenou působností či na úřadu městské části Prahy 1 až 22. Nemusíte žádat v místě trvalého pobytu. S sebou si vezměte jiný doklad prokazující vaší totožnost, například rodný list, cestovní pas či řidičský průkaz. Po přijetí Vaší žádosti si příslušný úřad pořídí Vaší fotografii a biometrické údaje. Nezapomeňte si pečlivě zkontrolovat veškeré vyplněné Vaše osobní údaje před finálním podáním žádosti. Předejdete tak mnoho následným komplikacím.  

 

Správní poplatek za vydání nového občanského průkazu činí 200 Kč. V případě, že si chcete nový doklad vyzvednout na jiném úřadě, než kde jste o něj žádali, zaplatíte navíc ještě 100 Kč. Standardní lhůta na vydání je 30 dní, ale za poplatek je možné vydat občanský průkaz do 24 hodin pracovního dne nebo do 5 pracovních dnů. V případě, že chcete nový doklad vydat do 24 hodin, činí poplatek
1 000 Kč a pokud do 5 pracovních dnů, tak 500 Kč.

 

Po úspěšném podání žádosti o nový občanský průkaz budete muset vyčkat na jeho vydání. Během této doby vám na příslušném úřadu vydá dočasný potvrzující doklad totožnosti.

Nahlášení ztráty a následné vyřízení nového občanského průkazu se může na první pohled zdát jako komplikovaným procesem, ale není to nic, čeho byste se měli bát. Pokud se však cítíte nejistí nebo se nacházíte v komplikované situaci, nebojte se obrátit na náš kolektiv advokátů, kteří Vám ochotně se vším pomohou a Váš problém vyřeší. 

Úspěšný případ – Neplatnost vydědění

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Neplatnost vydědění

Pomohli jsme klientovi rychle a efektivně získat podíl na dědictví.

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář v rámci probíhajícího řízení o pozůstalosti, jakožto potomek zůstavitele. Zůstavitel však podle tvrzení ostatních dědiců klienta vydědil. Naším úspěchem bylo důkladné odůvodnění neplatnosti vydědění, které v závěru vedlo k dohodě mezi dědici, čímž náš klient obdržel to, co mu po právu náleželo.

Řízení o pozůstalosti jsou často po právní stránce, a též po stránce emoční, složitou záležitostí. Mnohokrát se ukáže mnohem výhodnějším postupem uzavření dohody, namísto dlouhotrvajících soudních sporů, a to i v případě vysokých šancí na kladný rozsudek. 

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby v oblasti dědického práva a náš tým je připraven Vám být oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci a trápí Vás potíže s řízením o pozůstalosti, neváhejte a obraťte se na nás.

Jak sepsat darovací smlouvu?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak sepsat darovací smlouvu?

Dárce darovací smlouvou bezplatně převede vlastnické právo k věci nebo se zaváže obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví. Vzhledem k tomu, že je darovací smlouva bezplatným převedením vlastnického práva k věci, vzniká zde jednostranný zisk obdarované. Přestože vzniká z darovací smlouvy jednostranný zisk u obdarovaného, jedná se o dvoustranný závazek. V darovací smlouvě se dárce zavazuje bezplatně převést vlastnické právo k věci a obdarovaný se zavazuje dar přijmout. 

Je důležité si uvědomit, že ne vždy se jedná o dar z hlediska občanského zákoníku, tzv. plnění z pouhé společenské úsluhy darováním není. V daném případě se může jednat např. o dárky menší hodnoty k Vánocům nebo narozeninám. Skutečnost zda se jedná či nejedná o dar dle občanského zákoníku má důsledky především pro situace odvolání či vrácení daru.

Náležitosti darovací smlouvy upravuje ustanovení § 2055 a následující občanského zákoníku. Písemná forma není u darovací smlouvy vyžadována vždy, ale jen v případě, že je darována věc, která je zapsaná do veřejného seznamu. Veřejným seznam je např. katastr nemovitostí, rejstřík ochranných známek, patentový rejstřík atd. Přesto je vhodné, aby darovací smlouva byla písemná i v jiných případech, a to především pro právní jistotu. Pokud přesto nebude darovací smlouva uzavřena písemně, je možné vyhotovit alespoň písemné potvrzení o darování.

Předtím než se rozhodnete darovací smlouvu podepsat, řádně si jako dárce promyslete, zda opravdu chcete věc převést, odvolání daru má totiž jasné podmínky a je dle českého práva možné jen ve dvou případech – nevděk obdarovaného, nouze dárce.

Darovací smlouva na nemovitost

Takováto darovací smlouva musí být písemná a měla by obsahovat tyto náležitosti

S ohledem na to, že vklad práva k nemovitosti do katastru nemovitostí je podmíněn předložením řádně sepsané písemné smlouvy, je důležité při jejím sepsání být pečliví a pokud si nejste jisti, bude lepší se obrátit na advokáta nebo notáře.

V případě, že nemovitostí bude byt v panelovém domě nebo bytovce, je zvláště důležitá přesná identifikace bytu.

Darovací smlouva na finanční hotovost

 Obsah darovací smlouvy na finanční hotovost se příliš neliší od darovací smlouvy na nemovitost. Je zde důležitá především identifikace smluvních stran, celková darovaná částka a číslo účtu.

Pokud se chystáte darovací smlouvu uzavřít, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář a my Vám připravíme darovací smlouvu na míru Vašim představám.

Novela zákona o obchodních korporacích

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákona o obchodních korporacích

Dne 1. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Tato novela upravuje problematiku bezúhonnosti členů volených orgánů obchodních společností a jejich zápis do obchodního rejstříku. Jedná se tedy především o úpravu podmínek a překážek výkonu funkce volených orgánů obchodních společností a družstev, které doteď byly upraveny formou odkazu na živnostenský zákon. Novela reflektuje skutečnost, že ne všechny obchodní korporace jsou zakládány za účelem živnostenského podnikání.

Zákon o obchodních korporacích nově v ustanovení § 46 odst. 1 ZOK vyjmenovává překážky výkonu funkce člena voleného orgánu, těmito překážkami jsou:

  • Zákaz vykonávat funkce člena voleného orgánu právnické osoby či zákaz vykonávat činnosti související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky či jiným členským státem Evropské unie nebo státem Evropského hospodářského společenství
  • Existence rozhodnutí orgánu veřejné moci obdobně jako v případě uvedeným výše, přičemž toto rozhodnutí bylo vydáno orgánem veřejné moci třetí země. V takovém případě však tento zákaz musí být uložen z důvodů obdobných důvodům pro jeho uložení v České republice
  • Pravomocné odsouzení za následující TČ
    • 1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku,
    • 2. daňový, poplatkový nebo devizový,
    • 3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo
    • 4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí
  • Rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu

Na dosavadní členy orgánů, kteří v důsledku novely přestanou být způsobilí k výkonu funkce, se použije přechodné ustanovení, dle kterého je člen orgánu povinen do 1. srpna 2023 informovat dotčenou obchodní korporaci o své nezpůsobilosti. Funkce takovéhoto člena zaniká k 1. 10. 2023.

V souvislosti s novou úpravou překážek pro výkon funkce člena voleného orgánu dojde k vzniku evidence vyloučených osob. Do této evidence budou zapsány osoby, kterým ve výkonu funkce brání některá z výše uvedených překážek. Tato evidence není přístupná pro veřejnost, ale jen pro soudy a notáře.

Svému dítěti můžete dát i jméno, které v ČR neexistuje

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Svému dítěti můžete dát i jméno, které v ČR neexistuje

Líbilo by se Vám pro Vaše nejmenší nějaké cizokrajné jméno, ale nejste si jistí, že Vám jej na matrice schválí? Pojďme se společně podívat na to, jaká jsou omezení při výběru jména dítěte. 

 

Obecné pravidlo

Právní úpravu jména a příjmení obecně najdeme v zákoně o matrikách, jménu a příjmení, kdy ustanovení § 18 tohoto zákona stanovuje, že jméno, popř. jména a příjmení dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů. Nezáleží, zda rodiče toto souhlasné prohlášení učiní již v porodnici nebo přímo na matrice, důležité je, že se rodiče na jménu dítěte shodnou. Pokud by se totiž rodiče do jednoho měsíce od narození dítěte nedohodli, bude jméno dítěte určovat soud z úřední povinnosti. 

Obecným pravidlem pro výběr jména dítěte pak je, že do matriční knihy je možné zapsat jakékoliv existující jméno, dokud bude ve správné pravopisné podobě. 

 

Omezení

Svoboda rodičů při vybírání jména však není bezmezná. Zákon upravuje řadu omezení, těmi jsou, že:

– dítěti lze zapsat pouze dvě křestní jména a ta nesmí být stejná (z tohoto pravidlo existuje výjimka pouze pro cizince, tzn. děti, které nemají občanství ČR a jejichž rodiče mají v ČR pouze trvalý pobyt) 

– nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá nebo domácká

– osobě mužského pohlaví nelze zapsat ženské jméno a obráceně (výjimkou jsou jména, která nejsou jednoznačně ženská či mužská jako např. René nebo Alex)

– mají-li sourozenci společné rodiče, nemohou mít tito sourozenci stejná jména

– jméno nemůže být smyšlené, tj. musí existovat někde na světě

 

Postup při výběru cizojazyčného jména

Ze zákona nevyplývá zákaz vybrat dítěti jméno, které v ČR neexistuje. Zákaz se totiž vztahuje pouze na jména smyšlená a tedy celkově neexistující nikde na světě. Pokud však chtějí rodiče své dítě pojmenovat jménem, které v ČR není známé, ale je například používané v jiné cizí zemi, zákon jim to umožňuje, nebudou to ale mít tak jednoduché, jako rodiče, které by pro dítě vybrali tradiční české jméno.

Rodiče budou totiž muset matričnímu úřadu doložit, že jméno existuje, popř. jaká je jeho správná pravopisná podoba. Toto se dokládá posudkem, který může být zpracován pouze pověřeným soudním znalcem nebo odbornou institucí pověřenou soudním znalectvím, jako je například Ústav pro jazyk český.

Vypracování takového znaleckého posudku zadává a hradí sám žadatel o zápis vybraného cizího jména do matriky. Jeho zpracování je zpoplatněno a stojí kolem 600 – 1200 Kč. Pokud byste však nějaké exotičtější jméno pro své dítě zvažovali, je třeba mít na paměti, že zpracování znaleckého posudku bude trvat kolem 30 dní a je proto vhodné jej nechat vypracovat již s předstihem než se dítě narodí.

Vaše advokátní kancelář CIKR.

Úspěšný případ – Výlučná péče otce

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Úspěšný případ – Výlučná péče otce

Pomohli jsme klientovi získat jeho nezletilou dceru do výlučné péče.

Klient se obrátil na naši advokátní kancelář ve snaze změnit péči o svou nezletilou dceru z původní střídavé péče, která mu byla soudem uložena předchozím rozhodnutím na péči výlučnou. Klient se domáhal svěření nezletilé dcery do jeho výlučné péče především s ohledem na přání jeho dcery, která má k otci bližší vztah než k matce a která u něj tráví čas raději než u matky. Dosavadní střídavá péče dceři nevyhovovala. Důkladným právním i faktickým zhodnocením a precizně vypracovaným návrhem na změnu péče se nám podařilo dosáhnout změny péče otce ke své nezletilé dceři z péče střídavé na výlučnou.

Mimo péče bylo nezletilé dceři našeho klienta také stanoveno vyšší výživné zohledňující i potencionální příjmy matky nezletilé.

Řízení ve věcech péče o nezletilé patří mezi velmi citlivá a rodiče i děti citelně zasahující řízení. Jejich správné uchopení vyžaduje nejen bezchybnou znalost právních předpisů, ale i schopnost správně aplikovat platné právo na konkrétní situace a orientaci v nejnovější judikatuře.

Advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner nabízí profesionální služby v oblasti rodinného práva a náš tým je připraven být Vám oporou. Pokud se tedy nacházíte v obdobné situaci a trápí Vás péče o dítě, výživné dítěte nebo styk s nezletilým, neváhejte a obraťte se na nás.

Policista nemůže požádat o prokázání totožnosti bez důvodu

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Policista nemůže požádat o prokázání totožnosti bez důvodu

Co přesně se rozumí pod pojmem prokázání totožnosti? Kdy Vás může příslušník Policie k prokázání totožnosti vyzvat? A jak by taková výzva měla vypadat? Na tyto i další otázky si odpovíme na následujících řádcích.

Prokázání totožnosti

Obsah pojmu prokázání totožnosti přibližuje svou definicí zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR ve svém ustanovení § 63 odst. 1, dle kterého jde o prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. 

Tento zákon také jako základní zásadu uvádí, že rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.

Pojďme se nyní podívat, za jakými účely tedy zákon umožňuje ztotožňování osoby ze strany Policie.

Zákonné důvody pro výzvu k prokázání totožnosti

Důvody, na základě kterých může policista vyzvat osobu k prokázání totožnosti, jsou vymezeny zákonem jako následující.

Je možno ztotožňovat osobu:

  • podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
  • zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,
  • bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,
  • od níž je požadováno vysvětlení,
  • odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,
  • vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející,
  • která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,
  • zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku, k požáru anebo jiné mimořádné události,
  • která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,
  • která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
  • na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo
  • při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.

Typické je například ztotožnění osoby cestující, která nepředložila platný cestovní doklad na základě žádosti revizora.

Výzva policisty

K tomu, co by mělo být obsahem výzvy policisty k prokázání totožnosti, se ve svém nálezu
II. ÚS 1022/21 z roku 2021 vyjádřil Ústavní soud. 

Ústavní soud poukazuje na skutečnost, že výzva k prokázání totožnosti představuje mimo jiné i zásah do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení člověka a z tohoto důvodu je nutné, aby policista tuto výzvu činící, poskytl dotyčnému odůvodnění, které výzvu legitimizuje. Musí být vždy jasné, s ohledem na specifické a jedinečné okolnosti každého případu, k ochraně jakého konkrétního veřejného zájmu je identifikace osoby nezbytná. Nestačí, pokud by policista například jako odůvodnění pouze odkázal na příslušné ustanovení zákona nebo uvedl obecný zákonný důvod pro ztotožnění osob. Policista by měl naopak osobě poskytnout takové odůvodnění, aby mohla sama seznat přípustnost zásahu. 

Pro ilustraci, pokud by např. policista chtěl ztotožnit osobu pro podezření ze spáchání přestupku, měl by vysvětlit, o jaký přestupek se jedná a proč padá podezření právě na ztotožňovanou osobu.

Povinnost nosit u sebe občanský průkaz

Na závěr je nutno také dodat, že je třeba rozlišovat mezi povinností prokázat svou totožnost a povinností nosit u sebe občanský průkaz. Mnoho lidí se domnívá, že je jejich povinností nosit občanský průkaz stále u sebe, tato domněnka je však mylná. Při výzvě k prokázání totožnosti je možné se prokázat i jakýmkoli jiným dokladem, jakým je například řidičský průkaz nebo cestovní pas.

Pokud byste měli jakékoli další otázky či měli pocit, že příslušník Policie překročil při Vašem ztotožňování svou pravomoc, neváhejte se obrátit na odborníky z naší advokátní kanceláře, kteří jsou Vám k dispozici.