Novela zákoníku práce – práce na dálku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela zákoníku práce – práce na dálku

Ministerstvo práce a sociálních věci iniciovalo dlouho očekávanou novelu zákoníku práce. Součástí této novely by mělo být i zavedení výslovné úpravy práce na dálku. Samozřejmě se v rámci legislativního procesu může návrh několikrát změnit a výsledné znění novely se může od nynějšího návrhu lišit, avšak máme za to, že úprava této oblasti je v dnešní době zcela namístě.

Podle aktuálního znění návrhu by práce na dálku (práce z domova) mohla být vykonávána pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ledaže jí zaměstnavatel nařídí v důsledku opatření orgánu veřejné moci, na nezbytně nutnou dobu, v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. V této chvíli návrh neupravuje, kdo bude posuzovat způsobilost místa výkonu práce.

Dohoda či písemné nařízení bude muset obsahovat (i) místo výkonu práce na dálku, (ii) způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly, (iii) rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby, (iv) způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem, (v) dobu, na kterou se dohoda a (vi) otázky spojené s BOZP.

Dohodu o práci z domova bude možné vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Zaměstnavatel bude povinen hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku, které vzniknou zaměstnanci, přičemž tyto náklady nesmějí být zahrnuty ve mzdě. Paušální částka bude vycházet z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu na základě údajů Českého statistického úřadu. Výchozí částka tak bude činit 2,80 Kč/hodinu.

Částku by na každý rok stanovilo ministerstvo ve vyhlášce, která by platila vždy od ledna.

Náklady, které bude zaměstnavatel zaměstnanci hradit, by měly být daňově uznatelné.

Jak postupovat, když nechcete dědit?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat, když nechcete dědit?

Náleží Vám dědické právo, ale nechcete dědit? Pro takovou situaci zákon nabízí jistá řešení. Setkat se můžeme s třemi možnostmi: zřeknutí se dědického práva, odmítnutí dědictví a vzdání se dědictví.

Zřeknutí se dědického práva

Zřeknutí se dědického práva je úkon, který je možné udělat již za života zůstavitele. Ke zřeknutí se dědického práva dochází na základě smlouvy, která má povahu veřejné listiny a obsahuje jasnou domluvu se zůstavitelem, že tento potenciální dědic se zříká svých dědických práv a pokud se strany nedohodnou jinak, pak toto zřeknutí se dědického práva platí i vůči potomkům potenciálního dědice.

Odmítnutí dědictví

V rámci dědického řízení může ze strany dědice dojít k tzv. odmítnutí dědictví. Dědicem je ten, komu svědčí dědické právo z dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.  Dědic, kterému svědčí dědické právo z dědické smlouvy, může dědictví odmítnout jen, pokud to ve smlouvě není vyloučeno.

Dojde-li k odmítnutí dědictví nepominutelným dědicem, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu. V takovéto situaci by se z dědice stal věřitel s právem na výplatu peněžní částky, která by byla rovná jeho povinnému dílu.

Odmítnutí dědictví je nutné ve lhůtě jednoho měsíce stanovené notářem jako soudním komisařem formou prohlášení bez podmínek či výhrad. Po uplynutí lhůty k odmítnutí dědictví právo odmítnout zaniká.

Vzdání se dědictví

Ke vzdání se dědictví dochází až po smrti zůstavitele a může být bezplatné i úplatné. Pokud by vzdání se dědictví bylo úplatné, není možné, aby tato úplata byla poskytnuta z majetku v pozůstalosti. Ke vzdání se dědictví není potřeba schválení soudu ani souhlas ostatních dědiců, vyjma toho dědice, vůči kterému bude vzdání se dědictví učiněno.

Nejčastěji ke vzdání dědictví dochází podle zákonné posloupnosti v první dědické skupině, kdy jeden z dědiců má zájem, aby dědictví připadlo jinému členu rodiny. Pokud by došlo ke vzdání dědictví ve prospěch více dědiců, tak se mezi ně jeho dědický podíl rozdělí tak, jak to odpovídá souhlasným projevům vůle zúčastněných.

Možností, jak se vzdát dědictví je několik, dědictví se lze vzdát zcela nebo zčásti. Pokud se dědic vzdává jen části svého podílu, tak vystupuje v řízení o pozůstalosti stále jako dědic i poté. Jestliže dojde ke vzdání se dědictví zcela, přestává tento dědic být dále dědicem a už se jím nikdy znovu nestane, ani když se objeví další majetek zůstavitele.

 Poté co byl dědic vyrozuměn o svém dědickém právu a o možnosti dědictví odmítnout a neučiní tak, se může dědic dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice až do doby:

  • Než bude se všemi dědici uzavřena dohoda o výši dědických podílů,
  • Než bude se všemi dědici uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti
  • Nebo než soudní komisař vydá usnesení o potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů.

Pokud jste se ocitli v situaci, kdy Vám svědčí dědické právo, a nevíte si rady, neváhejte se na nás obrátit. Se zastupováním klientů v dědickém řízení máme bohatou zkušenost a určitě dokážeme pomoci i Vám.

Víte, že výhra ze sázky není právně vymahatelná?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že výhra ze sázky není právně vymahatelná?

Vsadili jste se s kamarády a ukázalo se, že jste měli pravdu. Máte radost, že jste vyhráli sázku, ale kamarádi Vám slíbenou odměnu odmítají dát? Věděli jste, že podle platného občanského zákoníku je v tomto případě Vaše právo na výhru nevymahatelné?

 Co se rozumí pod pojmem sázky?

Občanský zákoník řadí pojem sázky mezi závazky z právního jednání, jde tedy o jeden ze smluvních typů. Konkrétněji ji najdeme mezi závazky z odvážných smluv. Dle §2873 občanského zákoníku se pak sázkou rozumí takové jednání, kdy se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé, nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným.

Zde je pak důležité, aby šlo o tvrzení opravdu stranám neznámé. Pokud by totiž jedna ze stran měla jistotu o výsledku a toto by druhé straně zatajila, bude taková sázka neplatná.

Jak je to s vymáháním poskytnutí a navrácení poskytnuté výhry?

Právě u sázek, které odpovídají výše uvedenému popisu, pak není poskytnutí výhry vymahatelné, pokud nebyla dána. Naopak pokud ale dána již byla, nemůže se ta strana, která prohrála domáhat jejího vrácení. To neplatí pouze, pokud byla prohrávající stranou osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi, tedy například dítě.

Další pravidlo, které navrácení výhry modifikuje je pravidlo přiměřenosti, kdy pokud by se stalo, že poskytnutá výhra byla vzhledem k okolnostem případu a postavení i možnostem stran zjevně přemrštěná, může ji soud na návrh prohrávající strany přiměřeně snížit.

Důležité také je, že vymáhat nelze ani pohledávku vzniklou ze zápůjčky nebo úvěru, které byly vědomě poskytnuty k sázce. Toto pak opět neplatí, pokud je poskytla osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými vlastnostmi. Zároveň, byl-li uznán dluh k pohledávce vzniklé ze zápůjčky nebo úvěru, které byly poskytnuty k sázce, bude toto uznání dluhu zdánlivé a nebude se k němu přihlížet. Takovou pohledávku pak nelze ani platně zajistit.

Platí nevymahatelnost výhry ze sázky vždy?

Toto pravidlo o nevymahatelnosti sázek však neplatí vždy. Konkrétně se pak neuplatní:

  • byla-li v souvislosti s podnikáním stran ujednána smlouva o dodávce movité věci tak, že věc nemá být dodána, ale má být zaplacen jen rozdíl mezi smluvenou cenou a tržní cenou v době dodání.
  • byla-li smlouva uzavřena na komoditní burze, na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému.
  • jedná-li se o smlouvu mezi podnikateli a jejím předmětem je investiční nástroj podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
  • na pohledávky ze sázek provozovaných státem nebo podléhajících úřednímu povolení. Na které se také nevztahuje ani ustanovení o pravomoci soudu výhru poměrně snížit.

Novela energetického zákona

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Novela energetického zákona

Senát dne 20. 9. 2022. schválil novelu energetického zákona. Dne 21. 9. 2022 novelu podepsal prezident Miloš Zeman.

Jedná se o novelu, na základě které bude vláda moci stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.

Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři Kč za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele.

Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu.

Vláda by měla nařízení vydat do 5. října

Novela zákona má rovněž více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.  Umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje i Energetický regulační úřad.

Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například společnosti. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Předmětné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji však nedefinuje. Nicméně v důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že “mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.”

Víte, že když se nechcete soudit, můžete svůj spor řešit prostřednictvím mediace?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Víte, že když se nechcete soudit, můžete svůj spor řešit prostřednictvím mediace?

Dostali jste se do sporu se sousedem, obchodním partnerem nebo řešíte neshodu v rodině? Máte pocit, že sami na vyřešení sporu nestačíte, přesto jej vyřešit potřebujete a chtěli byste se při tom vyhnout soudu? Poměrně rychlé, diskrétní a komplexní řešení nabízí mediace.

Mediace je jedním z mimosoudních způsobů řešení sporů. Často bývá definována jako asistované vyjednávání. Ve své podstatě jde pak o neformální, strukturovaný proces řešení konfliktu, ve kterém mediátor jako nezávislá a nestranná osoba napomáhá stranám identifikovat jejich zájmy a podporuje je ve vzájemné komunikaci a hledání společných praktických a reálných řešení. Mediátor na rozdíl od soudce spor nerozhoduje a nemá ani žádný vliv na jeho výsledek. Jeho úkolem je pouze pomoci stranám identifikovat ohniska sporu a asistovat jim při hledání možných řešení, vystupuje při tom čistě jako neutrální prostředník. Jeho úkolem je vytvořit stranám prostor, ve kterém si budou moct o vlastním sporu rozhodovat samy.

Jak mediace probíhá a jaké jsou její výhody?

Mediace stojí a padá na dobrovolnosti. Běžně bývá navrhnuta jednou ze stran sporu, začíná však až po souhlasu strany druhé, výběru mediátora a sepsání smlouvy o provedení mediace. Tato smlouva je smlouvou třístrannou, a to mezi stranami mediace a mediátorem, běžně v ní pak bývá dohodnuta například odměna mediátora.

Dobrovolný je nejen vstup do mediace, ale také setrvání v ní. Každá ze stran může totiž svou účast na mediaci kdykoli ukončit. Volby a rozhodování stran pak hrají roli napříč celou mediací. Jsou to právě strany, kdo rozhoduje, kde se bude mediace konat, kdy, jak budou setkání s mediátorem dlouhá, ale především také, jaký bude předmět mediace, tedy, co všechno se zde bude řešit. V neposlední řadě strany rozhodují, i zda mediace skončí mediační dohodou nebo ne.

Nespornou výhodou mediace, mimo již zmíněnou dobrovolnost a neformálnost, je i její rychlost a diskrétnost. Mediátor je dle §9 zákona o mediaci vázán povinností mlčenlivosti vztahující se na všechny skutečnosti, které se od stran v souvislosti s průběhem mediace dozvěděl. Celý proces mediace pak probíhá neveřejně.

Jaké spory jsou pro mediaci vhodné?

Přes množství výhod, které mediace stranám nabízí, se k ní nelze uchýlit vždy. Mediace je vhodná pro spory, které mají například obchodní, pracovní, rodinou, bytovou nebo sousedskou tématiku. Stejně tak jako pro spory týkající se duševního vlastnictví, IT nebo zdravotnictví.

Mediací však nelze rozhodovat o otázkách, které upravuje veřejné právo, tedy například zda byly dodrženy stavební předpisy, spáchán trestný čin nebo v jakýchkoli otázkách upravujících status osoby, např. platnost uzavření manželství nebo omezení svéprávnosti.

Je mediační dohoda vymahatelná?

Velmi častou otázkou bývá, zda je dohoda, kterou mediace končí vymahatelná nebo nikoli? Odpověď je jednoduchá. Dohoda sama o sobě vymahatelná není, platí pouze mezi stranami, které se jí zavázaly. Velmi jednoduše se však vymahatelnou stát může. Existují dvě možnosti jak toho dosáhnout. Buď se mediační dohoda za pomoci notáře sepíše formou veřejné listiny se svolením k vykonatelnosti. Anebo lze tuto dohodu předložit soudu a nechat ji schválit jako soudní smír.

Pokud byste chtěli mediaci vyvolat nebo Vás na ni pozvala druhá strana, neváhejte nás kontaktovat. Pomůžeme Vám vybrat vhodného mediátora a provedeme Vás celým mediačním procesem, tak aby byly ochráněny Vaše zájmy.

Jak postupovat v případě, když nesouhlasíte s vyúčtováním energií?

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR

Jak postupovat v případě, když nesouhlasíte s vyúčtováním energií?

Řada služeb spojených s bydlením, jako je například elektřina, plyn, voda, provoz výtahů atd., se platí zálohově. Zpravidla jednou ročně od dodavatele obdržíte vyúčtování záloh spojených s užíváním nemovitosti. V případě, že dodavatel energií nedodržel termín vyúčtování, uvedl špatnou cenu nebo jinak pochybil, máte právo se proti takovému vyúčtování ohradit a reklamovat jej u dodavatele.

Po celý rok hradíte jakožto odběratel energií zálohy na energie, které na konci zúčtovacího období dodavatel porovná se skutečnou spotřebou. Na základě skutečné spotřeby Vám pak dodavatel energií zašle roční vyúčtování. Zúčtovací období většinou činí 12 měsíců, přičemž roční vyúčtování Vám je dodavatel povinen zaslat nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období. Toto období bývá většinou od ledna do prosince, proto můžete roční vyúčtování očekávat do konce dubna. Pokud jste na zálohách uhradili více, než byla Vaše reálná spotřeba, vznikne Vám přeplatek. Naopak při zaplacení nižších záloh se Vám ve vyúčtování objeví nedoplatek.

Své vyúčtování byste měli náležitě zkontrolovat. Vyúčtování záloh musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. V případě, že se ve vyúčtování objeví nesrovnalosti nebo chyby, pak je zapotřebí podat bez zbytečného odkladu (nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování) písemnou reklamaci proti vyúčtování. V reklamaci je třeba uvést, o jaké vyúčtování se jedná, kdy bylo doručeno, co v něm spatřujete za chyby a případně můžete také uvést správný způsob vyúčtování. 

Je důležité upozornit na fakt, že reklamace sama o sobě nemá odkladný účinek, je proto nutné fakturovanou částku nejprve zaplatit a až po následném kladném vyřízení reklamace tuto částku žádat zpět.

Dodavatel má povinnost Vaši reklamaci vyřídit typicky do 15 dnů od jejího doručení. Pokud dodavatel Vaši reklamaci uzná jako oprávněnou, má dalších 15 dnů na vypořádání finančních dopadů. Reklamaci a finanční dopady nesprávného vyúčtování tedy dodavatel musí vypořádat nejpozději do 30 dnů od doručení reklamace.

V případě, že by dodavatel porušil výše uvedené lhůty, máte právo po dodavateli požadovat finanční náhradu. Konkrétní částky finanční náhrady stanovuje vyhláška ERÚ č. 540/2005 Sb. a vyhláška ERÚ č. 545/2006 Sb. Finanční náhrada za porušení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny činí 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. Pro dodavatele plynu je náhrada stanovena na 750 Kč za každý den prodlení a celková výše náhrady do 7 500 Kč. Je ale důležité, abyste si pohlídali lhůtu a o finanční náhradu požádali včas, což znamená do 60 dnů ode dne, kdy k porušení došlo. Stejně jako reklamaci podávejte žádost vždy v písemné formě.

Lze tedy shrnout, že v případě, že se Vám vyúčtování energií nezdá správné, v první řadě ho písemně reklamujte u svého dodavatele. Pokud je vyřízení Vaší reklamace ze strany dodavatele negativní a Vy jste i přesto přesvědčeni o nesprávnosti vyúčtování, můžete se obrátit na Energetický regulační úřad, který v těchto otázkách poskytuje výraznou podporu.