Víte, že pronajímatel vám nemůže zakázat chov zvířete v bytě

Víte, že pronajímatel vám nemůže zakázat chov zvířete v bytě

Není výjimkou, že se v nájemních smlouvách objevuje, že pronajímatel zakazuje nájemci jakékoliv domácí mazlíčky, nejčastěji pak psy, kočky či jiná větší zvířata. Je však tento zákaz ze strany pronajímatele oprávněný? 

Úprava starého občanského zákoníku neobsahovala žádné ustanovení, které by se výslovně týkalo chovu zvířete v bytě a docházelo tak k situacím, kdy pronajímatel podmiňoval chov zvířete svým písemným souhlasem, a v případě neobdržení souhlasu hrozila nájemci výpověď za hrubé porušení nájemní smlouvy. Nový občanský zákoník, který je účinný od roku 2014, situaci napravil a obsahuje konkrétní ustanovení ohledně chovu zvířat. 

Občanský zákoník výslovně přiznává nájemci právo chovat v bytě zvíře, jde o výslovně přiznané právo a k odchýlení se od této právní úpravy se nepřihlíží. Jedinou výjimkou, kdy by pronajímatel mohl nájemci chov zvířete zakázat je situace, kdy chov zvířete působí obtíže pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu, které jsou nepřiměřené poměrům v domě. Zde je třeba posuzovat každou situaci individuálně. Při zkoumání, zda má nájemce právo chovat v nájmu zvíře, je nutné zohlednit povahu bytu či domu (zda se jedná o pronajatý dům na venkově nebo malý byt v činžovním domě v centru města), druh zvířete, počet zvířat chovaných v bytě, nebezpečí pro okolí nebo hluk, který působí.  

V případě, že by chov zvířete způsoboval nepřiměřené obtíže pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu, může pronajímatel požadovat, abyste zvíře v bytě dále nechovali. Pokud nebudete respektovat rozhodnutí pronajímatele, pronajímatel má právo nájemní vztah vypovědět, a to z důvodu hrubého porušení povinností stanovených nájemní smlouvou. 

Další otázka, která se v souvislosti s chovem zvířat v nájmu řeší, je právo pronajímatele na náhradu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu (může se obecně jednat o náklady na celkovou údržbu, náklady na úklid společných prostor apod.). Pronajímatel je náhradu oprávněn požadovat pouze v případě, že skutečně došlo ke zvýšení takových nákladů v důsledku chovu zvířat a pouze v rozsahu zvýšení. Náhradu je nájemce povinen uhradit až po oznámení potřeby nahradit náklady nájemci. Podle komentářové literatury je ale možné, aby se pronajímatel a nájemce dohodli na určité paušální výši, která již může být součástí nájemného. 

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Můžete odstranit kořeny nebo větve sousedova stromu přesahující na váš pozemek

Cikr.cz / Blog / Sousedské spory / Víte, že – můžete i sami odstranit kořeny nebo větve sousedova stromu přesahující na váš pozemek

Víte, že – můžete i sami odstranit kořeny nebo větve sousedova stromu přesahující na váš pozemek

Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M.

V rámci sousedského soužití se často můžeme setkat se situací, kdy vzrostlé stromy sousedů stíní na naše záhony, větve stromů prorůstají naším plotem a listy padají na náš udržovaný trávník. Dostanete-li se do sporu se svým sousedem, v první řadě lze doporučit, abyste se věc pokusili vyřešit domluvou. Pokud se totiž se sousedem domluvíte, zachováte si dobré vztahy do budoucna a vaše soužití tak bude jednodušší. 

V případě, že vás větve či kořeny sousedových stromů, které přesahují na váš pozemek, obtěžují, jste nejprve podle občanského zákoníku povinni sousedovi dát šanci, aby převisy či podrosty odstranil sám. Nejdříve tedy požádejte souseda, a to nejlépe písemnou formou, aby je odstranil. V žádosti uveďte, v čem vás jeho zeleň obtěžuje, jaké navrhujete řešení a v jaké lhůtě by soused měl k řešení přistoupit a převisy či podrosty odstranit. Neučiní-li tak soused v přiměřené lhůtě, kterou jste mu v žádosti stanovili, můžete tak učinit sami. Je však nutné to udělat šetrně, abyste co nejméně poškodili strom a ve vhodnou roční dobu.

Vhodná doba k odstranění kořenů a větví se může u jednotlivých druhů stromů lišit; u listnatých stromů platí, že se ořezávají mimo vegetační období (zpravidla v období listopad – březen).

Jestliže chcete předejít případným komplikacím, poraďte se o vhodné době a způsobu odstranění přesahujících větví předem s odborníkem.

Máte problémy se sousedy kvůli přesahujícím větvím, hluku nebo jiným sporům?

Pomůžeme vám najít nejlepší právní řešení a ochránit vaše práva. Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, odborné posouzení situace a expresní právní analýzu do 48 hodin. Nečekejte, obraťte se na nás ještě dnes!

Často se také řeší otázka, komu vlastně ořezané kořeny nebo větve a případné plody na nich patří. Podle staré právní úpravy platilo, že strom je součástí pozemku, na kterém roste. Když se tedy urodilo na stromě ovoce, tak ačkoliv spadlo na pozemek druhého souseda nebo rostlo na větvích, které přesahovaly do cizí zahrady, automaticky se stávalo vlastnictvím vlastníka stromu (vlastníka pozemku, na kterém strom roste). Podle nového občanského zákoníku, který je účinný od roku 2014, právo větve a kořeny stromů odstranit zahrnuje též právo odstraněné si přivlastnit, tudíž na rozdíl od předchozí úpravy se větve a kořeny, které jste oprávněně odstranili, stávají vaším vlastnictví a stejně tak plody spadlé na váš pozemek.

Podrosty a převisy keřů a jiných rostlin než stromů přesahujících ze sousedního pozemku lze odstranit šetrným způsobem kdykoli bez dalších podmínek.
V případě, že větve nepřesahují do vaší zahrady, nemáte právo je zkracovat ani toto po vašem sousedovi požadovat. A jestli vám sousedův strom stíní nebo vás omezuje či obtěžuje jiným způsobem, a to nad míru přiměřenou poměrům, musíte se obrátit na soud s tzv. sousedskou žalobou, ve které budete žádat, aby soud určil, že je soused povinen zdržet se obtěžování stínem ze své nemovitosti dopadajícím na vaši nemovitost

Obraťte se na nás!

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Máte zájem o nezávaznou konzultaci?

Nabízíme rychlou a diskrétní konzultaci, expresní právní analýzu do 48 hodin a podporu při případném soudním řízení.

Doporučujeme k přečtení

Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla

Černé ovce na téma náhrada škody při poškození vozidla Mgr. Štěpán Ciprýn, LL.M. pro pořad Černé ovce na téma náhrada škody při
Přečíst článek

Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novinky v právní úpravě ochrany ovzduší Měření emisí a nízkoemisní zóny Dne 6. prosince 2024
Přečíst článek

Novela trestního zákoníku

Novinky a zajímavosti od Advokátní kanceláře CIKR Novela trestního zákoníku Dne 1.1.2025 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku. Největší změny nastaly v oblasti právní
Přečíst článek

Jak přihlásit pohledávku do insolvence

Jak přihlásit pohledávku do insolvence

V dnešním článku se zaměříme na to, co dělat, když Vám dlužník oznámí, že nemusí hradit dluh, který u Vás má, protože je v insolvenci, nebo pokud Vám exekutor sdělí, že nemůže provádět exekuci, neboť s dlužníkem bylo zahájeno insolvenční řízení. 

Insolvenční řízení představuje řízení, které kombinuje prvky řízení nalézacího a řízení vykonávacího, jeho cílem je zásadně poměrné uspokojení všech věřitelů daného dlužníka. Po zahájení insolvenčního řízení již není možné uplatnit pohledávky žalobou, nebo je jinak po dlužníkovi vymáhat, jedinou cestou k jejich uspokojení, je přihlásit je do probíhajícího insolvenčního řízení. Do insolvenčního řízení lze přihlásit pohledávky splatné, ale i nesplatné, jelikož zahájením insolvenčního řízení se tyto pohledávky zesplatní. Dále je třeba upozornit, že samotné zahájení insolvenčního řízení způsobí, že nezačínají běžet nebo dále neběží promlčecí a prekluzivní lhůty, stejně tak uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení má za následek zastavení běhu promlčecí a prekluzivní lhůty. 

Přihláška pohledávky se podává na formuláři vydávaném Ministerstvem spravedlnosti k soudu, který vede insolvenčního řízení dlužníka. Podat přihlášku je možné od zahájení insolvenčního řízení, tedy od zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku do lhůty stanovené insolvenčním soudem v usnesení o úpadku, typicky tato lhůta činí 2 měsíce. 

Podání přihlášky pohledávky má povahu uplatnění práva obdobně jako žaloba. Pohledávka musí být v přihlášce specifikována tak, aby nedošlo k její záměně s jinou pohledávkou, musí být uveden důvod jejího vzniku, například popisem uzavřené smlouvy. Společně s pohledávkou lze přihlásit i její příslušenství, u kterého je nutné uvést jeho výši a způsob výpočtu výše. Pokud je pohledávky již vykonatelná, tedy již byla přiznána soudním rozhodnutím či obdobným rozhodnutím, je nutné doložit toto vykonatelné rozhodnutí. Stejně tak, pokud již je pohledávka vymáhána exekučně, dokládá se i tato skutečnost. Jednou přihláškou je možné přihlásit i více pohledávek. Ke každé přihlášce pohledávky je nutné přiložit přílohy, které osvědčují v přihlášce tvrzené skutečnosti a zejména pak výši pohledávky.

Po podání přihlášky vznikne věřiteli účastenství v insolvenčním řízení. S podáním přihlášky není spojena žádná poplatková povinnost. 

Zvláštním druhem pohledávek jsou pak pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky na roveň postavené pohledávkám za majetkovou podstatou, ty se uplatňují u osoby s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě, tedy v případě řešení úpadku konkursem u insolvenčního správce, v ostatních případech u dlužníka.

Ač se nejedná o klasickou žalobu, i přihláška do insolvence má pro laika různá úskalí, neboť vše musí být v přihlášce pohledávky specifikováno naprosto přesně, tak aby ji mohl insolvenční správce i dlužník při přezkumném jednání uznat, proto doporučujeme obrátit se na odborníka, který Vám s přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení pomůže.  Neváhejte nás proto kontaktovat.

Jak na koupi a převod ojetého vozu

Jak na koupi a převod ojetého vozu

Čím dál častěji lidé přistupují ke koupi ojetých vozidel. Taková koupě s sebou ale nese řadu rizik a povinností, na které je nutné se připravit.

Poté, co si vyberete ideální automobil, přichází na řadu podpis kupní smlouvy. Kupní smlouva je nejdůležitějším dokumentem při koupi i prodeji vozidla, proto trvejte na její písemné formě. Občanský zákoník písemnou formu sice nenařizuje, avšak písemná smlouva je to jediné, o co se budete v případě sporů moci opřít. Dbejte na to, aby kupní smlouva obsahovala všechny důležité náležitosti – identifikaci smluvních stran, specifikaci předmětu koupě, tedy kupovaného vozidla a kupní cenu, způsob a lhůtu jejího zaplacení. V kupní smlouvě by také mělo být uvedeno, jak a kdy nabude kupující vlastnické právo k vozidlu. V případě koupě vozidla se přechod vlastnického práva typicky smlouvou odkládá na okamžik úplného zaplacení kupní ceny, tedy na okamžik převedení peněz na účet prodávajícího či zaplacení kupní ceny prodávajícímu v hotovosti. Pokud na vozidle existují nějaké vady, pak by také měly být ve smlouvě popsány. Prodávající je odpovědný za vady, které na vozidle existují v době předání vozidla kupujícímu. Prodávající ovšem odpovídá také za skryté vady vozidla a zjistí-li kupující po převzetí vozidla závady, na které nebyl prodávajícím upozorněn, vzniká mu právo na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstranění vady a v krajním případě také na odstoupení od smlouvy. 

 

Musíte také vyřídit povinné ručení neboli pojištění odpovědnost z provozu vozidla. Nový vlastník vozidla by měl uzavřít povinné ručení co nejdříve – ideálně v den prodeje vozidla, a to ještě předtím, než vyjede na silnici. Tím se vyhnete komplikacím, které nastávají v případě nepojištění vozidla. 

Nutná je i evidenční kontrola. Ta se nyní již nedělá na osobu, ale na vozidlo, proto nezáleží na tom, zda auto na STK doveze kupující nebo prodávající. Ideální je mít protokol o evidenční kontrole obstaraný už předem, ale pozor, protokol nesmí být v okamžiku převodu vozidla starší než 30 dnů. 

Následuje převod vozidla na nového majitele. Od podpisu kupní smlouvy běží krátká 10 denní lhůta, ve které musí prodávající převést vozidlo na nového majitele. Za převod vozidla odpovídá prodávající. Pokud nebude lhůta dodržena, hrozí mu pokuta až 50 000 Kč. Proto by prodávající vždy měli být u převodu vozidla účastni a převod si pohlídat. Převod provádějí společně prodávající a kupující, je ale možné, aby si strany k tomuto úkonu zmocnili někoho jiného – může to být sám prodávající, kupující nebo i jiná osoba. Zmocnění se uděluje na základě plné moci ke konkrétnímu úkonu, která musí být úředně ověřena. Převod se provádí na registru vozidel na dopravním odboru kteréhokoliv úřadu obce s rozšířenou působností. K převozu vozidla je nutné doložit přihlášku k registraci vozidla do registru silničních vozidel (je možné vyplnit až na úřadě), kupní smlouvu, velký technický průkaz, malý technický průkaz, doklady totožnosti, případně ověřenou plnou moc protistrany, protokol o evidenční kontrole vozidla, který není starší 30 dní a zelenou kartu jako doklad o zákonném pojištění vozidla (povinném ručení). Za převod vozidla si připravte 800 Kč, pokud nemáte v kupní smlouvě výslovně upraveno, že tento poplatek hradí kupující, je povinen jej uhradit prodávající. 

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Provozovatel hotelu může zakázat vstup dětem do 15 let

Provozovatel hotelu může zakázat vstup dětem do 15 let

V dnešním článku se zaměříme na rozsudek Nejvyššího správního soud sp. zn. 7 As 9/2021 ze dne 8. 6. 2022, který se zastal provozovatele hotelů, který odepíral vstup dětem mladším 15 let. NSS potvrdil, možnost zakázat vstup osobám mladším 15 let, pokud pro to existují legitimní důvody. 

Spor byl veden mezi provozovatelkou wellness hotelu s nudistickou zónou a Českou obchodní inspekcí, kdy Česká obchodní inspekce uložila provozovatelce pokutu ve výši 10.000,- Kč za přestupek porušení zákazu diskriminace spotřebitele, kterého se měla dopustit tím, že ve svém katalogu ubytování deklarovala Pro váš klid a pohodu neumožňujeme pobyt dětem mladším 15-ti let“. Ve věci nejprve rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, u kterého se provozovatelka domáhala zrušení rozhodnutí ČOI, kterým ČOI potvrdila rozhodnutí o uložení pokuty za spáchaný přestupek. Provozovatelka coby žalobkyně byla v řízení před krajským soudem úspěšná, soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc České obchodní inspekci k dalšímu řízení. Ta se závěrem soudu nesouhlasila a rozhodla se proti němu bránit kasační stížností. Kasační stížnost byla ovšem z dále uvedených důvodů Nejvyšším správním soudem jako nedůvodná zamítnuta, což znamená definitivní úspěch provozovatelky hotelu.  

ČOI považovala jednání provozovatelky hotelu za diskriminaci na základě věku a argumentovala tím, že požadovaného výsledku lze dosáhnout i jinak za použití méně omezujících opatření. Jako příklad uvedla vykázání dětí, které ruší hotelové hosty nebo vykázání těch dětí, u kterých lze mít důvodně za to, že hosty rušit budou. Nejvyšší správní soud tyto navrhovaná řešení označil za scestná. 

Jednu s definic diskriminace poskytuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva, kde byla v rozsudku ze dne 11. 6. 2002 diskriminace definována jako jednání  spočívající v rozdílném zacházení s osobami nacházejícími se ve srovnatelné situaci, a to bez objektivního a rozumného zdůvodnění. 

Nejvyšší správní soud již skutkově podobnou otázku v minulosti posuzoval, týkala se však provozovatele restaurace. Zde naopak NSS připustil, že zákaz vstupu dětí do restaurace mladších 6 let lze označit za diskriminační. Již krajský soud, rozhodující ve věci omezení přístupu do hotelového zařízení na základě věku, uvedl, že danou judikaturu nelze na tento případ použít, neboť se jedná o poskytování zcela odlišných služeb. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí o kasační stížnosti tuto úvahu soudu I. stupně potvrdil. 

V rozsudku NSS konstatoval, že opatření omezují poskytování služeb pouze osobám starším 15 let je přiměřené, vzhledem k povaze poskytovaných služeb a cíli, kterého mělo být daným opatřením dosaženo. Dále uvedl, že k dosažení cíle není v daném případě možné stanovit mírnější opatření. Sporný opatřením určovala provozovatelka hotelu především svůj podnikatelský záměr, poskytnout relaxaci osobám od 15 let, bez přítomnosti dětí a dopřát jim tak větší klid a tím se odlišit od konkurence. Nejvyšší správní soud také uvedl, že poskytování wellness služeb až od určité věkové hranice lze považovat za běžnou praxi. Obdobným případem se zabýval například německý soud, který řešil zákaz vstupu osobám mladších 16 let do hotelového zařízení, kdy opětovně v tomto sporu byl úspěšný právě  provozovatel hotelu. 

Pokud máte další dotazy, neváhejte se obrátit na advokátní kancelář Ciprýn & Kiršner.

Státu hrozí unijní sankce za nedodržení transpozičních lhůt

Státu hrozí unijní sankce za nedodržení transpozičních lhůt

Z členství České republiky v Evropské unii plyne celá řada práv, ale samozřejmě i povinností. Jednou z těchto povinností je transpozice směrnic, které přijímá Rada EU a Evropský parlament. Cílem směrnice je především harmonizace právních předpisů členských států v problematice, které se daná směrnice věnuje. Směrnice vždy určí cíl, kterého má být dosaženo, nestanoví však konkrétní prostředky, kterými má být tohoto cíle dosaženo, volba prostředků je proto ponechána na členských státech. Pro dosažení účelu směrnice je stanovena vždy lhůta, většinou v rozmezí 2 až 4 let. Aby Evropská komise považovala povinnost členského státu za splněnou, je nutné zajistit řádnou aplikaci a vymahatelnost obsahu směrnice v právním předpise členského státu a oznámit transpozici Komisi. V případě, že se členskému státu nepodaří schválit požadovanou právní úpravu nebo tato plně neodpovídá požadavkům směrnice, Evropská komise může proti danému členskému státu zahájit soudní proces u Soudního dvora EU. Což se momentálně stalo v případu České republiky, v případě úspěchu Komise u Soudního dvora, může být České republice uložena sankce. Jedná se konkrétně o směrnici, přijatou v roce 2018, která stanoví úpravu obsahu audiovizuálního vysílání, směrnice měla být zapracována do zákonů členských zemí do září roku 2020. Směrnice si klade za cíl zlepšit ochranu dětských diváku a podpořit rozmanitost vysílaných děl či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetu. Žaloba se ovšem netýká pouze Česka, stejně jako Česko nestihlo transponovat směrnici Slovensko, Rumunsko, Irsko a Španělsko, všechny tyto země tedy nyní čelí žalobě společně s Českou republikou.

Nestíhání implementačních lhůt směrnic není zdaleka problémem pouze v České republice, každopádně vždy se tím členský stát dopouští porušení práva EU, které na základě svých vlastních zjištění či na základě stížností Evropská komise prošetřuje. Pokud dotčená země nesdělí, jak ustanovení směrnic provádí, nebo nezjedná nápravu po vytýkaném porušení předpisů EU, může Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti. Kdy nejdříve je dané zemi zaslána výzva a stanovena lhůta pro odpověď. Dospěje-li Komise po odpovědi na výzvu k závěru, že země neplní své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU, může zaslat odůvodněné stanovisko s formální žádostí o zajištění souladu s právem EU. Pokud ani poté členský stát nezjedná nápravu, může se Komise obrátit na Soudní dvůr EU a žádat uložení pokuty. Navrženou částkou není Soudní dvůr vázán, může ji změnit vzhledem k okolnostem případu, uloží sankci ve formě paušální částky anebo penále

Momentálně je v České republice po uplynutí lhůty 19 směrnic, které čekají na transpozici do českého právního řádu. Kromě výše zmíněného příkladu, čekají na transpozici do právního řádu též zv. Copyrightové směrnice, které byly přijaty v roce 2019, v Česku je k jejich provedení nutná novela autorského zákona. Po nutnosti legislativních změn dlouhodobě volají i sami autoři, neboť jim v důsledku pirátství, které je v České republice hojně rozvinuto, vznikají velké finanční ztráty.

Politici deficit ve schvalování vysvětlují především nutností schvalovat přednostně tzv. covidovou legislativu v době pandemie.